VIDEO: Bublinová mlhovina téměř na dosah ruky

Jaké by to asi bylo, přiblížit se k Bublinové mlhovině téměř na dosah ruky? Níže uvedené video Vám to alespoň obrazně umožní. Časosběrná 3D vizualizace je extrapolována ze snímků z Hubblova kosmického dalekohledu a z dalekohledu WIYN na Kitt Peak v Arizoně v USA.

Pojďme si ale nejdříve o Bublinové mlhovině něco říci. Tato bublina nafouknutá větrem a zářením hmotné hvězdy má v současnosti průměr sedm světelných let. Žhavá hvězda uvnitř je tisíckrát zářivější než naše Slunce, a co je zajímavé, nachází se mimo střed mlhoviny.

TIP:   Studie odhalila tajemství původu asteroidů a meteoroidů

Mlhovinu známe také pod označením NGC 7635, Caldwell 11 či Sharpless 162. Přesněji se jedná o emisní mlhovinu v souhvězdí Kasiopeji. Vzdálenost Bublinové mlhoviny se udává v rozmezí 7 500 až 11 000 sv. let. Při pohledu ze Země se dá dohledat nedaleko otevřené hvězdokupy Messier 52.

Mlhovinu mění do tvaru bubliny hvězdný vítr z mladé horké hmotné centrální hvězdy s označením SAO 20575 (BD+60 2522) o hmotnosti více než 15 Sluncí, jiné prameny uvádí hmotnost až 45 Sluncí. Jisté však je, že se jedná o hvězdu spektrální třídy O.

Mlhovina se nachází blízko molekulárního mračna, které brzdí rozpínání bubliny a způsobuje její zvlnění. Přitom je toto molekulární mračno ionizováno centrální hvězdou a díky tomu také září. Právě kvůli brzdění rozpínání bubliny molekulárním mračnem se centrální hvězda nenachází přímo uprostřed bubliny.

Zdroj: astro.cz, cs.wikipedia.org, hubblesite.org, foto & video: NASA, ESA, and F. Summers, G. Bacon, Z. Levay, and L. Frattare (Viz 3D Team, STScI); Acknowledgment: T. Rector/University of Alaska Anchorage, H. Schweiker/WIYN and NOAO/AURA/NSF, NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)