Překvapení v jantaru: Pavoučci mívali dlouhé ocásky

Paleontologové nalezli v barmském jantaru 2,5 mm dlouhé tělo tvorečka, který nese podstatné znaky současných pavouků včetně snovacích bradavek. Sto milionů let stará fosilie pavouka dokazuje, že v té době mívali dlouhé ocásky. Jedinou výjimku oproti dnešku představuje 3 mm dlouhý ocas, který nejspíš sloužil jako čichový orgán.

TIP:   Exoplaneta Beta Pictoris b v průběhu času

Chimerarachne yingi, jak zní vědecké pojmenování, je nejpodobnější příslušníkům současného podřádu sklípkonošů (Mesothelea) z řádu pavouků (Araneae). Na obrázku dole vidíme fotografii jeho fosilie, titulní snímek je uměleckou rekonstrukcí.

Jeden z autorů studie, Paul A. Selden z University of Kansas doplňuje: “Nevíme, zdali spřádal sítě. Pavouci používají své hedvábí k různým účelům – k balení kokonů, vystlání doupat nebo jen zanechání stopy. Nemyslím, že Chimerarachne yingi budoval sítě napnuté na keřích. Jako všichni ostatní pavouci byl určitě masožravý.“

Barmský jantar je proslulý celou řadou skvělých nálezů, viz následující články: Penis v jantaru, Boj v jantaru, Nejstarší tráva, Fosilní útok.

Zdroj: AKADEMON, RNDr.Ondřej Dvořák, CSc., foto: Bo Wang et al., Cretaceous arachnid Chimerarachne yingi gen. et sp. nov. illuminates spider origins, Nature Ecology & Evolution, volume 2, pages 614–622 (2018), doi:10.1038/s41559-017-0449-3