Přibylského hvězda rotuje ze všech nejpomaleji

Evropští astronomové prováděli výzkum tzv. Přibylského hvězdy a zjistili, že potřebuje téměř 200 roků, aby dokončila jednu otáčku kolem vlastní rotační osy. Toto zjištění může mít význam pro porozumění chemickému složení těchto neobvyklých (pekuliárních) hvězd. Výsledky pozorování byly publikovány 19. 4. 2018 v podobě pre-printu na arXiv.

Přibylského hvězda známá též jako HD 101065 je od Země vzdálena 370 světelných roků. Jedná se o neobvyklou oscilující hvězdu typu Ap (tj. chemicky pekuliární hvězdu) ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Hvězda byla již dříve cílem četných pozorování. Astronomy uchvátila především v důsledku svého exotického chemického složení povrchových vrstev.

Avšak přestože bylo při dřívějších výzkumech odhaleno mnoho jejích chemických vlastností, její rotační perioda stále zůstávala záhadou. Jak je všeobecně známo, pekuliární hvězdy typu Ap mohou mít rotační periody v rozmezí od poloviny dne možná až po 300 roků či více.

TIP:   VIDEO: Příběh lidské existence v jedné minutě aneb Od Velkého třesku po současnost

Nyní tým astronomů, jehož vedoucím byla Swetlana Hubrigová z Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam v Německu, prezentoval nové výsledky průzkumu týkajícího se Přibylského hvězdy, který se zaměřil na magnetismus a proměnlivost pulzace této hvězdy.

Studie na základě pozorování uskutečněných mezi červnem 2015 a červnem 2017 za použití polarimetru High Accuracy Radial velocity Planet Searcher polarimeter (HARPSpol), který je umístěn na dalekohledu o průměru 3,6 metru nacházejícím se v Chile, bylo zjištěno, že hvězda ještě navíc kromě svého neobvyklého chemického složení je rovněž neobyčejná, pokud se týká její rotace.

Naše analýzy nedávno získaných a také dřívějších historických měření magnetického pole indikují, že Přibylského hvězda je rovněž neobvyklá s ohledem na svoji extrémně pomalou rotaci,“ napsali vědci ve svém článku.

Vědecký tým pod vedením Swetlany Hubrigové zjistil, že pravděpodobná délka rotační periody Přibylského hvězdy je zhruba 188 roků. Tento hrubý odhad byl odvozen na základě analýzy všech dostupných měření magnetických polí a předpokladu dipolární struktury magnetického pole hvězdy.

Nicméně astronomové podtrhují, že jimi provedené odhady jsou předběžné a budou vyžadovat další výzkum k potvrzení této periody. Proto dodávají, že jejich zjištění týkající se rotační periody nemůže být v tuto chvíli považováno za jednoznačný výsledek.

Naše odhady rotační periody hvězdy v délce 188 roků by neměly tudíž být považovány za jediné možné řešení vzhledem k časovému pokrytí dlouhodobých měření magnetického pole v délce 43 roků. Představuje dolní limit skutečné rotační periody hvězdy HD 101065,“ píše se v článku.

Podle astronomů objev velmi dlouhé rotační periody Přibylského hvězdy společně s dřívějším odhalením pomalé rotace u šesti dalších magnetických hvězd typu Ap napovídá na případnou existenci dalších doposud neobjevených pomalu rotujících chemicky pekuliárních Ap hvězd.

Na závěr vědci dodávají, že další pozorování takovýchto hvězd mohou být velmi důležitá pro zlepšování našich znalostí týkajících se jejich vzniku a procesů, které stojí za jejich pomalou rotací. Tyto procesy dosud nejsou astronomy objasněny.

Všeobecně se předpokládá, že hvězdy typu Ap rotují velmi pomalu, protože jsou brzděny jejich magnetickým polem a že většina jejich momentu hybnosti se ztratila během jejich vývoje ve fázi před vstupem hvězdy na hlavní posloupnost.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (Phys.org, Science alert), autor: František Martínek, foto: pixabay.com, Hubrig et al., 2018. Doporučený odkaz: Magnetic and pulsational variability of Przybylski’s star (HD101065)