Kosmický snubní prsten s diamantem

Tento působivý záběr zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou spíše pod označením Abell 33. Mlhovina je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh, ba co více, tato nádherná modrá bublina se čirou náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu HD 83535. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.

Většina hvězd s hmotností srovnatelnou se Sluncem skončí svůj život v podobě bílého trpaslíka – malého velmi hustého a horkého tělesa, které pomalu chladne po miliardy let. Než se však hvězda stane bílým trpaslíkem, odvrhne svou atmosféru do okolního vesmíru a vytvoří planetární mlhovinu – barevně zářící oblak plynu obklopující malé a jasné obnažené jádro hvězdy.

TIP:   Raketa Sojuz ST-B úspěšně vynesla meteorologický satelit MetOp-С

Nápadně kruhová planetární mlhovina Abell 33 se nachází asi 2 500 světelných let od Země. Dokonale kruhový tvar však u těchto objektů není příliš častý – obvykle totiž symetrii oblaku něco naruší a planetární mlhovina nabude méně pravidelného tvaru. Tvar mlhoviny tak ovlivňuje např. rotace hvězdy, nebo to, jestli se jedná o složku dvojhvězdného systému.

Pozůstatek hvězdy, která dala vzniknout mlhovině Abell 33, je možné spatřit uvnitř mlhoviny mírně mimo střed. Je stále poměrně jasný – září více než naše Slunce – a vydává velké množství ultrafialového záření, kterým nutí odvrženou obálku svítit. Zdá se, že centrální hvězda je dvojitá. Není však známo, jestli se jedná o fyzickou dvojhvězdu nebo pouze náhodné seskupení na obloze.

Jasná hvězda nacházející se zdánlivě na okraji mlhoviny vnáší do tohoto snímku pořízeného dalekohledem ESO/VLT působivou iluzi. Jedná se však pouze o náhodné seskupení – hvězda HD 83535 se ve skutečnosti nachází před mlhovinou (asi napůl cesty mezi Zemí a mlhovinou Abell 33) a leží shodou okolností na správném místě, aby zkrášlila už tak působivý pohled. HD 83535 a Abell 33 tak společně připomínají nádherný diamantový prsten.

Zdroj & foto: ESO. Pozn.: K vytvoření uvedeného snímku byla použita data pořízená přístrojem FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Záběr vznikl v rámci programu ‘ESO Cosmic Gems’.