Kterak korýši mísí oceán

I přes nepatrné rozměry může pohyb zooplanktonu nezanedbatelnou měrou přispět k mísení vody velkých vodních mas a tím k transportu živin a rozpuštěných plynů. Centimetroví tvorečkové toho sami mnoho nezmohou, ovšem díky časově koordinovanému každodennímu plavání nahoru a dolů až o stovky metrů rozpohybují stojaté vody. Řada drobných vodních korýšů totiž ve dne pravidelně pobývá v osvětlené zóně, aby na noc klesli do hloubky.

TIP:   Co na obloze oko nevidí? Třeba tanec dvou superhmotných černých děr

Studium 15 mm dlouhého korýše žábronožky solné (Artemia salina, angl. brine shrimp) ve slaných jezerech potvrdilo, že stoupáním a klesáním vytvářejí turbulentní proud a víry mnohametrových rozměrů, které k promísení vodních vrstev dostačují.

Páreček žábronožek vidíme na obrázku. Mají podlouhlé tělo bez skořápky a plavou hřbetem dolů. Dospělci disponují třema stopkatýma složenýma očima a jedenácti páry lupenitých nožek, které jim přihání potravu k ústům. Živí se drobnými organismy. Snáší velké výkyvy salinity. Akvaristé ji dobře znají ve všech stádiích (vajíčka, larvy, dospělci), neboť žábronožky využívají jako krmivo.

Zdroj: AKADEMON, cs.wikipedia.org, autor: RNDr.Ondřej Dvořák, CSc., foto: Hans Hillewaert. Doporučený odkaz: Vertically migrating swimmers generate aggregation-scale eddies in a stratified column