PERSEIDY 2018: Svatý Vavřinec letos uroní kolem sedmdesáti třpytivých slz za hodinu

Letošní maximum asi nejznámějšího meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této noci uvidíme na místech bez světelného znečištění, zejména pak mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, průměrně 70 meteorů za hodinu. Měsíc krátce po novu nebude rušit svým svitem, a tak budou podmínky prakticky ideální. Podobné lze opět očekávat až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne i pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy.

První zmínky o tomto dnes velmi populárním meteorickém roji pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu, a to v přímé souvislosti s umučením svatého Vavřince (230-258), který byl v té době správcem církevního jmění. Tehdejší římský císař Valerián velmi tvrdě pronásledoval křesťany. Jednoho dne vydal Valerián příkaz, aby Vavřinec odevzdal všechen církevní majetek vládci. Vavřinec neuposlechl a raději rozdal všechny peníze i cennosti církve chudým, za což byl mučen a následně 10. srpna 258 popraven. Několik dní po jeho mučednické smrti viděli prý lidé, kterak se z nebe řinou třpytivé slzy a od této doby jsou Perseidy lidově známé jako “slzy svatého Vavřince”.

TIP:   Sonda Voyager 2 vstoupila do mezihvězdného prostoru

Že jde o veskrze astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P/Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126.

Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více jak měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy vždy okolo 12. srpna.

Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s (212 400 km/h) a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem.

Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku.

První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane v noci z neděle 12. srpna na pondělí 13. srpna. Podmínky jsou přitom ideální, Měsíc vstoupí do fáze novu 11. srpna v 11:59 SELČ a v noci maxima tedy nebude vůbec rušit svým svitem.

Pozorování meteorů ale doporučujeme zejména v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor. Díky tomu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 70 meteorů.

Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo desítky kilometrů daleko od měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory vylétají náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima. Nejvíce jich bude vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i slabší meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku.

Pozorovaní Perseid zpestří jasné planety, Mléčná dráha a hvězdokupy

Už zvečera budeme moci pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší Galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn.

TIP: Podívejte se na báječné video Petra Horálka » Jak pozorovat a fotit Perseidy 2018

Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion. Situaci si můžete nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium.

Ačkoliv jsou Perseidy každoročně velice aktivním meteorickým rojem, různá fáze Měsíce v období jejich maxima může činit pozorování velice obtížné kvůli měsíčnímu svitu. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, další takové nastanou až v srpnu roku 2023, kdy nov nastane jen 3 dny po maximu roje.

Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, catholica.cz, foto: Petr Horálek, Brad Goldpaint (Goldpaint Photography). Doporučené odkazy: Galerie Perseid z celého světa na Spaceweather.comIMO.net – Aktivita Perseid; Stránka o meteorických rojích na Astro.czGalerie čtenářů na Astro.cz