Parker Solar Probe: Úspěšný start mise, jejímž cílem je “dotknout se Slunce”

Ze startovního komplexu SLC-37 na Cape Canaveral Air Force Station odstartovala v 09:31 SELČ nosná raketa Delta 4 Heavy se sondou Parker Solar Probe na palubě, která bude v blízké budoucnosti studovat Slunce a její korónu z poměrně malé vzdálenosti. Dnešní start se uskutečnil po několikerém odkladu. Proběhl však bez sebemenšího problému a doufejme, že bezproblémový bude i celý průběh velice náročné a dlouhé mise, jejímž cílem je “dotknout se Slunce”.

TIP:   Hyperion: Obrovská kosmická struktura v mladém vesmíru

Parker Solar Probe je historicky první sonda, která poletí v podstatě až do sluneční koróny. Korónu můžeme chápat jako součást velice dynamického prostředí sluneční atmosféry. V koróně naměříme jen těžko představitelné teploty v řádech milionů stupňů Celsia (1 mil. – 6 mil. °C). Zajímavostí přitom je, že na tzv. povrchu Slunce naměříme teplotu “jen” okolo 6 000 °C. I tento “teplotní nepoměr” bude samozřejmě předmětem výzkumu sondy Parker Solar Probe.

Horká sluneční koróna je také zdrojem slunečního větru, což je nepřetržitý proud plazmatu dosahující rychlosti v průměru okolo 400 km/s (1 440 000 km/h), který má vliv na všechny planety Sluneční soustavy. Sluneční vítr může v bouřích zesilovat až na rychlost několika tisíc kilometrů za sekundu, a to mohla být v dávné minulosti i faktická příčina likvidace atmosféry na Marsu, pročež je dnes Mars tak nehostinným místem.

Mise Parker Solar Probe, pojmenovaná po Eugenu N. Parkerovi, který teoreticky předpověděl sluneční vítr z horké sluneční koróny již před padesáti lety, má za cíl určit strukturu a dynamiku koronálního plazmatu a elektromagnetického pole Slunce, zjistit, jak se zahřívá a urychluje sluneční koróna a generuje sluneční vítr. Za tímto účelem nese satelit celou řadu složitých přístrojů, které budou detailně měřit vlastnosti koróny a slunečního větru. Díky tomu snad i lépe pochopíme vznik a průběh solárních bouří a naučíme se i lépe a přesněji předpovídat tzv. kosmické počasí.

Parker Solar Probe není jen první sondou, která se ocitne velice blízko naší mateřské hvězdy, je to i sonda nejrychlejší. Sonda se totiž pomocí 7 průletů kolem Venuše postupně přiblíží ke Slunci až na vzdálenost 6 000 000 km, což je pro srovnání přibližně 9 poloměrů Slunce. V průběhů těchto průletů získá sonda v nejbližším přiblížení rychlost až 200 km/s (720 000 km/h).

A nemůže ta sonda shořet? Nemůže! Ačkoli bude Parker Solar Probe doslova jako na rožni, neboť v oblasti jejího vědeckého bádání bude intenzita slunečního záření více než pětsetkrát silnější než na oběžné dráze Země. Zničení sondy pekelným žárem totiž zabrání pro tento účel speciálně vyvinutý tepelný štít, který je navržen tak, aby odolal teplotám kolem 1 400 ℃, přičemž vnitřek satelitu zůstane při pokojové teplotě, čímž bude zajištěna funkčnost vědeckých přístrojů.

Pokud se nic nepokazí, a já pevně věřím, že ne, bude celá mise Parker Solar Probe trvat téměř sedm let. Naplánováno je totiž 24 oběhů Slunce. První data pořízená ze vzdálenosti přibližně 35,7 průměrů Slunce začnou po otestování přístrojů přicházet asi v polovině listopadu 2018, pak se bude sonda postupně přibližovat ke Slunci, přičemž bude provádět různá měření a v pravidelných intervalech bude odesílat data domů. Úplně nejblíže (přibližně 6 000 000 km) bude sonda u Slunce ve druhé polovině prosince 2024. Na data pořízená z této vzdálenosti se vědci těší samozřejmě nejvíce. Gratuluji tedy k úspěšnému startu a držím palce do dalších let. Hodně štěstí!

Zdroj: novinkykosmonautiky.blogspot.com, asu.cas.cz, ulalaunch.com, nasa.gov, foto: ULA, video: NASA, NASA Goddard