Vysoké teploty i nadále ohrožují Česko. Stav sucha se dále prohlubuje

Srážkový deficit pokračuje i v měsíci srpnu, v prvních dvou týdnech měsíce nedosahovaly srážkové úhrny na území České republiky ani třetiny hodnot, které jsou pro toto období obvyklé. Více než polovina sledovaných profilů na vodních tocích vykazuje hydrologické sucho.

Druhý srpnový týden se vyznačoval opět výraznou nerovnoměrností v rozložení srážkových úhrnů na území ČR. Zatímco v prvním srpnovém týdnu spadlo více srážek v Čechách, tak ve druhém týdnu na Moravě. Celkově spadla na území ČR třetina množství srážek oproti normálnímu množství. V Čechách to bylo pouhých 28 % a na území Moravy 43 % oproti normálu pro tento týden. Nutno však podotknout, že většina srážek se vyskytla během bouřek, případně měla formu srážek přívalových, což z hydrologického hlediska není ideální zejména pro dotaci podzemních vod.

TIP:   Prohlídka Paranalu

„Vlhkost půdy se v minulém týdnu nadále téměř na celém území ČR zmenšovala. V obou sledovaných půdních profilech, 0 až 40 cm i 0 až 100 cm pod travním porostem, je s výjimkou horských poloh prakticky na celém území vlhkost nižší než 30 % využitelné vodní kapacity (VVK), v profilu do 100 cm převládá dokonce území s vlhkostí pod 10 % VVK; zde je vlhkost většinou již na bodu vadnutí (obr. 1),“ uvádí biometeorolog Tomáš Vráblík.

Z pohledu hydrologického sucha u povrchových vod se situace na území České republiky v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršila. Aktuálně vykazuje více než polovina (cca 54 %) sledovaných profilů (obr. 2) na území České republiky stav hydrologického sucha, tzn., že je zde průtok, který je v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce, a u přibližně třetiny sledovaných profilů je indikován 364denní průtok.

Nejvíce profilů s indikací hydrologického sucha se nachází v povodí horního Labe a Vltavy, kde jejich podíl je téměř dvě třetiny z celkového počtu. Naopak nejmenší podíl je v povodí Odry (jedna čtvrtina) a v povodí Moravy (jedna třetina).

„Aktuálně ve vodních tocích ve sledovaných profilech protéká převážně 5 až 45 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Mírně vodnější (až 65 %) jsou některé toky odvodňující Šumavu, Beskydy a Jeseníky. Nejzávažnější situace je i nadále v povodí Labe a Ohře, kde u téměř poloviny sledovaných profilů je průtok na úrovni 364denního průtoku (Q364d), což je průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen po 364 dní v roce,“ uvádí hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.

Z hlediska dlouhodobých pozorování jsou nejvíce postižené i nadále toky v povodí Sázavy, Jizery, Smědé, Ploučnice, Lužnice, Nežárky, přítoky horního a středního Labe (Úpa, Loučná, Výrovka), některé toky v povodí Moravy a místy i další toky ve středních nadmořských výškách. Oproti předchozímu týdnu přibyly toky v povodí horní Berounky, a to horní tok Radbuzy, Mže a Kosovský potok (obr. 3).

V případě podzemních vod se situace oproti předešlému týdnu mírně zhoršila, a zůstává u mělkých vrtů v České republice i nadále hodnocena jako silně podnormální. K mírnému zhoršení stavu podzemních vod došlo v povodí horní Sázavy, Odry a Olše a Ostravice. K jeho přechodnému mírnému zlepšení došlo pouze v povodí horní Ohře a při soutoku Dyje a Moravy.

Hladina ve vrtech ve srovnání s předchozím týdnem v celkovém průměru převážně mírně klesala nebo stagnovala. Počet vrtů, u kterých bylo dosaženo silně podnormální nebo mimořádně podnormální úrovně hladiny, tj. silného či mimořádného sucha, se příliš nezměnil a tvoří 71 % všech objektů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, horní Sázavy, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha (obr. 4).

Zdroj: Tisková zpráva Českého hydrometeorologického ústavu, foto: pixabay, ČHMÚ