BepiColombo: Vzrušující mise k planetě Merkur odstartuje v polovině října

Společná mise Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské národní vesmírné agentury (JAXA) BepiColombo bude zahájena 19. října 2018 startem evropské nosné rakety Ariane 5 z kosmodromu v Kourou. Oznámila to ESA a společnost Arianespace.

Směrem k Merkuru bude vyslána hned trojice zařízení: transportní modul MTM (Mercury Transfer Module) a dvě vědecké sondy. Jedna z nich byla vyrobena ESA a nazývá se MPO (Mercury Planetary Orbiter), druhou dodala JAXA a jmenuje se MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). K cíli se vydají za pomoci elektrického pohonu a devíti gravitačních manévrů u Země, Venuše a Merkuru.

TIP:   VIDEO: Moonlight aneb Dechberoucí pohled na Měsíc

Ke startu dojde 19. října ve 3:45 SELČ. Zvolené datum představuje první možný termín startu poté, co se vzaly v úvahu dodatečné a neplánované testy, které proběhly v Kourou. Startovací okno zůstává otevřené do 29. listopadu 2018. Přílet na oběžnou dráhu Merkuru je plánován na 5. prosince 2025. Délka hlavní mise bude činit jeden rok s případným prodloužením o rok další.

Sonda dorazila na kosmodrom v květnu, přičemž od té doby proběhlo mnoho zásadních úkonů. Například byla vybavena ochrannými fóliemi, došlo k důkladné kontrole nádrží na xenon a dusík, ty pak byly natankovány a natlakovány. Nakonec proběhly testy rozevření panelů slunečních baterií plus jejich finální instalace.

V operačním středisku ESA v německém Darmstadtu zatím souběžně proběhly simulace klíčových operací mise. Pracovníci řídicího střediska se také připravují na případné mimořádné události, aby byli co nejlépe nachystáni před nadcházející cestou k Merkuru.

Spojená sestava sond uskuteční první průlet k Merkuru jen tři roky po startu. Během tohoto i následujících průletů bude aktivní celá řada přístrojů. V provozu budou také “webkamery” na transportním modulu, které nám nabídnou celou řadu pohledů na planetu. Hlavní vědecká kamera bude zprovozněna až na oběžné dráze Merkuru.

Jakmile se sondy oddělí od transportního modulu na svých finálních orbitách na oběžné dráze Merkuru, začnou provádět doplňující měření Slunci nejbližší planety a jejího prostředí: od interiéru až po interakci se slunečním větrem. Tím získáme dosud nejlepší data o podobě planety Merkur. Ta nám prozradí, jak se nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy zformovala a následně v bezprostřední blízkosti mateřské hvězdy vyvíjela.

Zdroj: ESA, cs.wikipedia.org, foto: ESA/ATG medialab; Mercury: NASA/JPL, video: ESA/ATG medialab