Pod nebeským obloukem

Na tomto překrásném obrázku, který pořídil fotovyslanec ESO Petr Horálek, vidíme jasný oblouk Mléčné dráhy táhnoucí se nebem nad observatoří ESO La Silla. Na zemi stojí kopule 3.6m dalekohledu ESO (vpravo) a stříbřitá anténa radioteleskopu SEST (Swedish-ESO submillimetre telescope, vlevo). SEST přestal pozorovat v roce 2003 a uvolnil cestu pokročilejším přístrojům APEX a ALMA, ale stále nostalgicky zírá na oblohu a snad sní o nové šanci zkoumat záhady nebes.

TIP:   Kopule světla

Obrázku dominuje Mléčná dráha. Zároveň je jasné, proč La Silla patří k  nejlepším astronomickým místům na Zemi, s tmavou oblohou a čistým vzduchem. Z vrcholku svítícího oblouku visí nápadný červený útvar, známý jako Gumova mlhovina. Je to, podobně jako jiné obdobné útvary v pásu Mléčné dráhy, emisní mlhovina, kde plyn září díky excitaci zářením blízkých jasných hvězd. Pás Mléčné dráhy je proložen tmavými filamenty prachu, ve kterých se tvoří hvězdy. Díky těmto novým hvězdám časem vzniknou nádherné útvary pro budoucí generace astronomů a obdivovatelů nebes.

Pod obloukem jsou dvě trpasličí galaxie – společnice Mléčné dráhy: galaxie Velký Magellanům oblak (přímo pod pásem Mléčné dráhy) a Malý Magelanův oblak (vpravo od dalekohledu SEST). V pravé části snímku je planeta Jupiter, která jasně svítí v slabé záři tzv. protisvitu – jevu, který se dá pozorovat jen na  tom nejtmavším nebi. Pro většinu lidí to je tudíž velmi řídká podívaná, ale celkem obvyklá pro astronomické observatoře jako La Silla.

Zdroj: ESO, foto: P. Horálek/ESO