Lukáš Veselý: Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek “Radiant”, jehož autorem je Lukáš Veselý. Z celého srdce gratulujeme.

Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových nocí. Spatřit je není těžké a mnohdy zazáří na obloze opravdu jasným zářivým divadlem. Ano, jedná se o světelné záblesky či dráhy na obloze, způsobené průletem malých kosmických tělísek zemskou atmosférou, které nazýváme meteory.

TIP:   Hlubinami vesmíru s Ing. Janou Tichou (2/2)

Ty srpnové, které sice můžeme pozorovat od poloviny července do druhé půli srpna, které ale svého maxima dosahují mezi 11. a 13. srpnem, nazýváme Perseidy. To proto, že při pozorném sledování jejich průletu oblohou zjistíme, že nám zdánlivě vyletují ze souhvězdí Persea. Protože však v astronomii není nic příliš jednoduché, s Perseem vůbec nesouvisí. Pouze díky vzájemné geometrii dráhy Země a drah v pásu drobných tělísek – meteoroidů – se nám jejich průnik promítá právě do Persea.

Pás meteoroidů je zbytkem pomalu se rozpadající krátkoperiodické komety 109P/Swift-Tuttle, která byla objevena nezávisle dvěma americkými astronomy. 6. července 1862 Lewisem Swiftem a o 13 dní později, tedy 19. července Horacem Parnellem Tuttlem. Jedná se o kometu Halleyovy rodiny komet, které se vyznačují dobou oběhu mezi 20 a 200 lety. Její vlastní oběžná doba je 133 let a průměr jejího kometárního jádra je 26 kilometrů.

První popsané pozorování meteorického roje Perseid pochází z Číny z roku 36. S tímto faktem poněkud koliduje lidové označení “Slzy svatého Vavřince”, který byl umučen 10. srpna 258 v Římě během pronásledování křesťanů římským císařem Valeriánem. Jeho smrt nebyla příjemná. Za to, že rozdal církevní poklady chudým, byl prý zaživa upečen. Evropany však z tohoto datovacího a názvoslovného omylu nemůžeme obviňovat, neboť první známé pozorování roje z Evropy pochází z roku 811.

Ovšem až roku 1762 upozornil holandský přírodovědec Pieter van Musschenbroeck na fakt, že se zvýšené “padání hvězd” opakuje během počátku srpna každý rok. O téměř 70 let později, v roce 1835 zveřejnil belgický astronom Adolphe Quetelet informaci o roji vylétajícím ze souhvězdí Persea. A italský astronom Giovanni Schiaparelli upozornil na shodu drah komety Swift-Tuttle s Perseidami, čímž prokázal jejich souvislost.

Ovšem, nebyla by to astronomie, aby nám kromě mnoha slov nepřinesla i obrázek. Tentokrát se o něj postaral astrofotograf Lukáš Veselý, který zaznamenal nejen meteory roje Perseid, ale i polohu jeho radiantu na obloze. Kromě meteorických stop však na snímku najdeme i další skvosty noční oblohy – Mléčnou dráhu, dvojitou hvězdokupu chi a h Persei a galaxie M31 v Andromedě a M33 v Trojúhelníku. A mnoho dalšího, stačí se jen koukat.

A na závěr poděkováni Lukášovi Veselému nejen od poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, nejen od garanta soutěže České astronomické společnosti, ale jistě od všech, kdo mají tu možnost fotografii spatřit.

Zdroj: Tisková zpráva České astronomické společnosti, foto: Lukáš Veselý (www.lukasvesely.com). Doporučený odkaz: Česká astrofotografie měsíce – vítězné snímky