Lunární stavby se začínají rodit na Zemi

Povrch Měsíce je pokryt všudypřítomným šedým, jemným a drsným prachem. Ten se přitom může stát ideálním materiálem pro tvorbu stavebních cihel. Lze ho totiž stlačit a vypálit. Evropští výzkumníci již pracují se simulovaným lunárním regolitem, což by jednoho dne mělo umožnit obyvatelům naší přirozené družice stavět nové budovy základny a dláždit tak cestu pro další průzkum vesmíru.

TIP:   První svého druhu

Evropské týmy vidí lunární prach jako základní stavební kámen při budování budoucí základny a také jako začátek konce závislosti průzkumníků na zásobách ze Země. “Měsíční cihly budou vyrobené z prachu,” konstatuje vědecký poradce ESA s bohatou zkušeností právě v oblasti lunárního prachu Aidan Cowley. “Lze z něj vytvořit pevné cihly ke stavbě cest či startovacích ramp, nebo obytné bloky chránící astronauty před drsným místním prostředím.”

Lunární regolit je bazaltický materiál složený převážně z křemičitanů. To je obvyklé u planetárních těles, na nichž se podepsala sopečná činnost. “Měsíc a Země sdílejí společnou geologickou historii. Není tak obtížné najít v pozemských lávových polích materiál podobný tomu, který je na Měsíci,” vysvětluje Aidan Cowley.

Před 45 milióny let totiž došlo k sopečné erupci nedaleko německého Kolína nad Rýnem. Výzkumníci z Evropského střediska kosmonautů (EAC, European Astronaut Centre) přitom zjistili, že vulkanický prach z této oblasti velmi přesně odpovídá složení lunárního regolitu. A je ho k dispozici opravdu hodně.

Náhražka lunárního prachu ´Made in Europe´ záhy získala i své jméno: EAC-1. Iniciativa ´Spaceship EAC´ (Kosmická loď EAC) pracuje právě s EAC-1 v rámci přípravy technologií a konceptů budoucího lunárního průzkumu. “Jednou z výborných vlastností lunárního regolitu je, že se skládá ze čtyřiceti procent kyslíku,” dodává Aidan Cowley. Jeden z projektů v rámci iniciativy ´Spaceship EAC´ tak studuje, jak by se z něj dal právě kyslík získávat, což by mělo pomoci kosmonautům při dlouhodobých pobytech na Měsíci.

Díky nepřetržitému vystavení působení radiace je lunární prach elektricky nabitý. Což může způsobit stav, kdy se jeho částečky vznesou z povrchu. Člen týmu ESA věnujícího se právě problematice lunárního prachu Erin Tranfield  podotýká, že bude třeba ještě důkladně pochopit elektrostatické vlastnosti regolitu.

Vědci dosud neznají jeho přesné chemické složení, tím méně pak vhodnost použití pro stavební účely. Erin Tranfield se pokoušela studovat chování lunárního prachu v radiačním prostředí, ale zatím to byl problém. Podařilo se jí sice aktivovat částice, ale zároveň došlo ke ztrátě jejich původních vlastností.

“A to je další důvod, proč se vrátit zpět na Měsíc. Potřebujeme čisté vzorky z povrchu, které jsou vystavené radiačnímu prostředí,” vysvětluje Erin Tranfield. Bioložce, která sní o tom, že jednou bude první ženou na Měsíci, by bylo pro začátek několik gramů správně odebraného regolitu dostačujících.

Zdroj: ESA, foto & video: ESA