Detailní pohled na Velký a Malý Magellanův oblak

Detailní pohled na Velký a Malý Magelanův oblak

Každá z tisícovky skvrnek na tomto obrázku představuje vzdálenou hvězdu, a svítící modré díry odhalují pohledy na naše sousední galaxie, Velký a Malý Magellanův oblak.

Ačkoli obrázek vypadá, jako by byl dílem velkého dalekohledu, byl ve skutečnosti pořízen přenosným zařízením sestávajícím z CCD kamery SBIG STL-11000M a Canonu s objektivem s pevnou ohniskovou vzdáleností.

TIP:   Astronomové se pokouší najít domov tělesa ‘Oumuamua

Snímek byl již dříve publikován v tomto vědeckém článku spolu s nejmodernějšími simulacemi, jako vzrušující příklad toho, jak malá kamera, rychlý objektiv, dlouhá expoziční doba a jedno z nejlepších astronomických míst na světě dokáží odhalit jemné struktury lépe než velký dalekohled.

Tento hluboký (tj. odhalující velmi slabé detaily) obrázek byl pořízen tzv. LRGB metodou a poskytuje vhled do procesu vytváření úžasných astrofotografií. Snaha maximalizovat signál ze zdroje při současné minimalizaci vstupu z jiných zdrojů – tzv. šumu – je úhelným kamenem astrofotografie.

Optimalizace poměru signálu k šumu se mnohem snadněji dosahuje v černé a bílé než v barvě. Proto je běžně používaným chytrým trikem použití jasové expozice, která vytváří detailní monochromatické obrázky (jako ten, který tu vidíme). Barevné detaily, pořízené pomocí barevných filtrů, jsou potom dodatečně vloženy, jako v tomto případě Magellanovy oblaky.

Zdroj: ESO, foto: Y. Beletsky (LCO), D. Martinez-Delgado/ESO