MARS: Stopy nedávné tektonické činnosti

Na titulním snímku, který pořídila sonda ESA Mars Express 27. ledna letošního roku, nelze nevidět výrazný příkop. Nalezneme jej v oblasti Elysium Planitia nedaleko rovníku Marsu. Jak vznikl?

Především nutno říci, že se nejedná o jeden příkop, nýbrž celý systém zlomů, který známe pod označením Cerberus Fossae. Byl s největší pravděpodobností zformován tlakem na povrch planety, a to před méně než deseti miliony let. Cerberus Fossae se táhne v délce více než 1000 km ze severozápadu na jihovýchod. Příkopy na své cestě protínají dopadové krátery i kopce, stejně jako deset miliónů let staré vulkanické planiny.

TIP:   Hlubinami vesmíru s Ing. Janou Tichou (2/2)

Už to samo napovídá, že jde o relativně mladé útvary. Jejich délka je různá. Široké jsou většinou desítky metrů, ale výjimkou není ani kilometrová šíře. Vědci se domnívají, že jde o tektonické útvary utvořené podpovrchovými zlomy, které roztrhly svrchní vrstvy planety. Mohou být spojené s výtrysky lávy z hlubin, které formovaly povrch. Možná, že tato láva proudila z trojice sopek, které se nachází nedaleko na severozápadě.

Kruhové prohlubně vzniklé po kolapsu podpovrchových dutin v severní části oblasti (na 3D snímku je sever vpravo) naznačují počínající pokles povrchu. Na jiných místech jsou kruhové útvary viditelně spojené se vznikem dlouhých trhlin.Vědci studující tuto oblast spekulovali, že tyto praskliny narušovaly povrch do jisté hloubky, takže dovolovaly lávě nebo podzemní vodě uniknout až na povrch.

Na západě, jak je vidět na kontextovém snímku, je se systémem příkopů spojeno odtokové řečiště Athabasca Valles. Tmavý materiál viděný ve velkém kráteru na severu a kolem některých prasklin je písek navátý větrem vanoucím nad marsovským povrchem.

Pozn.: V letošním roce oslaví sonda Mars Express patnáct let na oběžné dráze cílové planety. Vědci při této příležitosti diskutovali některé z nejvýznamnějších objevů mise na kongresu Evropských planetárních věd, který se koncem září konal v Berlíně. Sonda dosud pořídila přes 40 tisíc snímků Marsu a jeho dvou měsíců s pomocí stereokamery s vysokým rozlišením, stejně jako kontextových snímků s pomocí kamery VMC (Visual Monitoring Camera). Mars Express také vytvořil s pomocí dalších přístrojů ohromnou databázi dat, které pokrývají ionosféru, atmosféru nebo interakci planety se slunečním větrem. Palubní radar se pak dokázal podívat i pod povrch planety. Všechna dostupná data z mise Mars Express jsou k dispozici v Archívu planetárních věd ESA.

Zdroj: ESA, foto: ESA/DLR/FU Berlin, NASA MGS MOLA Science Team




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.