LUCY: Nová mise NASA se zaměří na výzkum Jupiterových Trojánů

Nová mise NASA k uskutečnění prvního průzkumu tzv. Trojánů, což je populace prastarých asteroidů obíhajících v tandemu po stejné dráze s planetou Jupiter, prošla rozhodujícím mezníkem. Dne 31. 10. 2018 dala NASA souhlas k realizaci mise LUCY a k jejímu startu v roce 2021. Zpráva formálně označovaná jako “Key Decision Point C” schvaluje prodloužení projektu do vývojové fáze, určuje finanční náklady a časový harmonogram. Schvaluje detailní plán, přístrojové vybavení, rozpočet a analyzuje rizikové faktory kosmické sondy.

Dalším hlavním mezníkem mise, tzv. “Critical Design Review”, bude detailní prověření konstrukce jednotlivých systémů sondy LUCY. Po úspěšném zhodnocení konstrukce začne projektový tým kompletovat kosmickou sondu a její vybavení.

Až doposud byla celá mise výhradně na papíře,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise ze Southwest Research Institute v Boulderu, Colorado. „Nyní máme skutečně zelenou k sestavování a k zahájení kompletace kosmické sondy.“

LUCY, první kosmická sonda k výzkumu Jupiterových Trojánů, obdržela své pojmenování podle objevených zkamenělých pozůstatků ženského předchůdce člověka rodu Australopithecus afarensis s názvem Lucy, jejíž kostra poskytla unikátní pohled do evoluce lidstva. Rovněž mise LUCY může způsobit převrat v našich znalostech o planetkách, o původu planet, o vzniku a vývoji Sluneční soustavy.

TIP:   Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Start sondy LUCY je naplánován na říjen 2021. V průběhu 12 roků trvající cesty Sluneční soustavou sonda navštíví mezi roky 2025-2033 celkem odlišných asteroidů – bude se jednat o jednu planetku z hlavního pásu asteroidů a o 6 Trojánů, které se nacházejí v okolí Lagrangeových libračních bodů L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Přístroje na palubě sondy budou provádět dálkový geologický průzkum, studium chemického složení povrchu a určování fyzikálních vlastností těchto těles během blízkých průletů.

Postupně budou navštíveny následující planetky: duben 2025 – DonaldJohanson, typ C; srpen 2027 – Eurybates, typ C; září 2027 – Polymele, typ P; duben 2028 – Leucus, typ D; listopad 2028 – Orus, typ D; březen 2033 – Patroclus (dvojplanetka), typ P.

„Schválení projektu LUCY je základním krokem směrem k lepšímu pochopení úlohy, kterou hrála malá tělesa při vzniku a vývoji Sluneční soustavy a života na Zemi,“ říká Adriana Ocampo, vedoucí pracovnice mise na ředitelství NASA ve Washingtonu. „Děkuji celému týmu za jejich záslužnou práci.“

Jedním z vědeckých přístrojů na palubě sondy LUCY bude kamera Ralph, která byla již úspěšně prověřena při misi New Horizons. Aparatura snímkovala během gravitačního manévru planetu Jupiter a její měsíce, a především pořizovala snímky s vysokým rozlišením trpasličí planety Pluto a její početné rodiny satelitů. Ralph je kamera a spektrometr v jednom pro pozorování v oboru viditelného a infračerveného záření.

Kamera Ralph na palubě sondy LUCY není absolutní kopií svého předchůdce – nese označení L´Ralph (Lucy Ralph). Byla upravena pro detailní studium Jupiterových Trojánů, v jejichž blízkosti bude prolétat. Předpokládá se, že tyto planetky jsou pozůstatkem z raného období formování Sluneční soustavy.

Kameru L´Ralph ve skutečnosti tvoří dva přístroje: Multi-spectral Visible Imaging Camera (MVIC) a Linear Etalon Imaging Spectral Array (LEISA). Oba jsou napájeny stejným optickým systémem, což znamená, že Ralph může najednou pozorovat jak ve viditelném světle, tak i v oboru infračerveného záření.

Na palubě budou i další vědecké přístroje použité na předcházejících misích. Bude se jednat například o kameru Long Range Reconnaissance Imager (L´LORRI) a spektrometr Thermal Emission Spectrometer (L´TES). Kamera bude pořizovat snímky planetek s vysokým rozlišením, spektrometr bude analyzovat jejich povrchové složení.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (NASA¹, NASA²), autor, FRANTIŠEK MARTÍNEK, foto: SwRI, Astronomical Institute of CAS/Petr Scheirich