Apep: Trojice hmotných hvězd v zajetí kosmického hada

Tento působivý záběr nově objevené hmotné trojhvězdy pořídil dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem VISIR. Díky svému vzhledu dostala soustava přezdívku Apep, která odkazuje na staroegyptského boha Apofise majícího podobu obrovského hada. Mohlo by se jednat o první nalezený systém, který v budoucnu zakončí svoji existenci explozí supernovy doprovázenou zábleskem záření gama.

Hada připomínající spirála v souhvězdí Pravítka, kterou zachytil dalekohled ESO/VLT pomocí přístroje VISIR, má před sebou explozivní budoucnost. Jedná se o hvězdný systém s Wolf-Reyetovou hvězdou a tyto soustavy jsou pravděpodobným zdrojem těch nejenergičtějších jevů ve vesmíru – dlouhých záblesků záření gama, GRB).

Je to vůbec první takový systém, který se podařilo objevit v naší Galaxii,“ vysvětluje Joseph Callingham (Netherlands Institute for Radio Astronomy, ASTRON), hlavní autor studie, ve které byl objev ohlášen. „Naprosto jsme neočekávali, že ho objevíme doslova za humny.“

Systém tvoří trojice hmotných hvězd, které jsou obklopeny spirálami prachu. Je znám pouze pod těžko zapamatovatelným katalogovým označením 2XMM J160050.7-514245, proto se astronomové rozhodli mu dát přezdívku Apep (česky též Apofis). Toto přiléhavé pojmenování objekt získal díky spletitému tvaru obálek, které připomínají hada ovíjejícího hvězdy uprostřed.

TIP:   Sonda Voyager 2 vstoupila do mezihvězdného prostoru

Apofis byl staroegyptský bůh v podobě obřího hada, který reprezentoval princip chaosu. Byl věčným protivníkem slunečního boha Rea, se kterým bojoval každou noc. Vítězství Rea a jeho ranní návrat na oblohu zajistily pouze modlitby a uctívání.

Gama záblesky patří k nejmohutnějším explozivním jevům ve vesmíru. S délkou trvání od tisícin sekundy až po několik hodin mohou uvolnit takové množství energie, jaké Slunce vyrobí za celý svůj život. Předpokládá se, že původcem dlouhých gama záblesků – trvajících déle než dvě sekundy – jsou rychle rotující Wolf-Reyetovy hvězdy explodující jako supernovy.

Některé z vůbec nejhmotnějších stálic se v závěrečné fázi své existence vyvinou do podoby Wolf-Reyerovy hvězdy. Toto období vývoje však trvá z hlediska vývoje vesmíru jen krátce – Wolf-Reytova hvězda existuje pouze několik set tisíc let. Hvězda během něj odvrhuje značné množství hmoty ve formě intenzivního hvězdného větru, který se šíří pryč rychlostí až milionů kilometrů za hodinu. U systému Apep byla naměřena rychlost neuvěřitelných 12 milionů kilometrů za hodinu.

A právě tento hvězdný vítr vytvořil komplikované útvary v okolí systému, který se skládá z centrální dvojhvězdy a gravitačně vázané třetí složky. Ačkoliv na snímku jsou patrné pouze dva hvězdné zdroje, spodní z nich je ve skutečnosti nerozlišenou binární Wolf-Reyetovou hvězdou zodpovědnou za vznik spirálovitých oblaků, které se utváří následkem interakce hvězdného větru proudícího z obou stálic.

Ve srovnání s mimořádnou rychlostí hvězdného větru se prachová spirála vzdaluje pomalým tempem, „šourá“ se rychlostí méně než 2 miliony kilometrů za hodinu. Vědci se domnívají, že příčinou tohoto nápadného rozdílu je chování jedné z centrálních hvězd, která pravděpodobně produkuje rychlý i pomalý hvězdný vítr šířící se různými směry.

To by mohlo znamenat, že její otáčení se blíží kritické rychlosti – hvězda rotuje tak rychle, že se sotva drží pohromadě. Předpokládá se, že právě Wolf-Reyetovy hvězdy s takto rychlou rotací v samotném závěru svého života, když jejich jádro zkolabuje, produkují dlouho trvající záblesky záření gama.

Zdroj: Tisková zpráva ESO, foto: ESO/Callingham et al., video: ESO. Doporučený odkaz: Anisotropic winds in a Wolf–Rayet binary identify a potential gamma-ray burst progenitor



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.