SPECULOOS: Čtveřice dalekohledů určená k pátrání po exoplanetách v obyvatelných zónách zahájila činnost

Vědci pracující na projektu SPECULOOS provedli první úspěšná pozorování z observatoře ESO/Paranal v severním Chile. Zaměří se na hledání planet o velikosti Země obíhajících v obyvatelných zónách kolem blízkých mimořádně chladných hvězd a hnědých trpaslíků.

Poté, co byl sytém SSO (SPECULOOS Southern Observatory) instalován na observatoři ESO/Paranal a pořídil první testovací a kalibrační snímky, bude nadále pracovat v ověřovacím režimu a v lednu 2019 zahájí vědecká pozorování.

Stanice SSO, kterou tvoří čtveřice dalekohledů s primárním zrcadlem o průměru 1 m, je klíčovým pracovištěm nového projektu SPECULOOS (Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars) zaměřeného na hledání extrasolárních planet.

Dalekohledy byly pojmenovány Io, Europa, Ganymede a Callisto, což jsou také jména čtyř velkých Galileovských měsíců planety Jupiter.

TIP:   Hubble Space Telescope objevil více než 22 000 kulových hvězdokup

Při pozorování budou tyto teleskopy těžit z unikátních klimatických podmínek hory Paranal, která je rovněž sídlem vlajkové lodi ESO – systému čtyř osmimetrových dalekohledů Very Large Telescope (VLT). Paranal je totiž téměř dokonalým místem pro astronomická pozorování – díky tmavé obloze a stabilní suché atmosféře.

Dalekohledy systému SPECULOOS mají nelehký úkol. Budou pátrat po potenciálně obyvatelných planetách velikosti Země, které obíhají kolem mimořádně chladných hvězd nebo hnědých trpaslíků (ultra-cool starsbrown dwarfs). Populace takových objektů je však v současnosti prakticky neprozkoumána. U stálic tohoto typu je dosud známo jen několik planet a ještě méně z nich obíhá v obyvatelné zóně (viz tento článek).

I když jsou tyto hvězdy obtížně pozorovatelné, je jich v Galaxii velké množství a v blízkém okolí Slunce tvoří asi 15 % stálic. Projekt SPECULOOS je navržen ke hledání Zemi podobných planet u 1000 takových hvězd – těch nejbližších a nejjasnějších, ale i těch nejmenších.

Díky SPECULOOS získáváme schopnost detekovat terestrické planety obíhající kolem nejmenších a nejchladnějších hvězd v našem kosmickém okolí,“ říká Michaël Gillon (University of Liège), hlavní vědecký pracovník projektu. „Je to mimořádná příležitost dozvědět se mnoho nových informací o těchto blízkých světech.“

SPECULOOS bude pátrat po exoplanetách tranzitní metodou – stejně jako jeho předchůdce dalekohled TRAPPIST-South na observatoři ESO/La Silla, který pracuje od roku 2011 a proslavil se objevem početného planetárního systému TRAPPIST-1.

Při přechodu planety přes disk mateřské hvězdy dojde z pohledu pozorovatele k poklesu jasnosti stálice, protože planeta zabrání průchodu části světla přicházejícího z hvězdy – jedná se v principu o stejný úkaz, jakým je ve Sluneční soustavě přechod Merkuru či Venuše přes sluneční disk nebo zatmění Slunce. Exoplanety u malých hvězd odstíní větší procento světla a periodické změny jasnosti je možné snáze detekovat než v případě větších hvězd.

Zatím tvoří planety o velikosti Země (nebo menší) jen velmi malou část známých exoplanet. Malá velikost primárních cílů projektu SPECULOOS ve spojení s vysokou citlivostí použitých přístrojů však umožňuje detekovat tranzitující planety o velikosti Země dokonce v obyvatelné zóně kolem těchto hvězd. A právě taková tělesa jsou ideální pro následná pozorování pomocí velkých pozemních či kosmických dalekohledů.

Naše teleskopy jsou vybaveny kamerami vysoce citlivými v infračerveném oboru,“ vysvětluje Laetitia Delrez (Cavendish Laboratory, Cambridge), vědecká pracovnice týmu SPECULOOS. „Toto záření je již mimo rozsah citlivosti lidského oka, ale u hvězd, na které se zaměřujeme, je dominantní složkou ve spektru.

Dalekohledy a jejich montáže postavila německá firma ASTELCO a před okolním prostředím je chrání kopule italského výrobce Gambato. Nový projekt budou svým pozorováním podporovat rovněž dalekohledy TRAPPIST s primárním zrcadlem o průměru 60 cm – jeden na observatoři ESO/La Silla a druhý v Maroku. Součástí projektu jsou také sestavy dalekohledů označované jako SPECULOOS Northern Observatory (SNO) a SAINT-Ex, které vznikají na Tenerife (Španělsko) a San Pedro Mártir (Mexico).

Je zde také potenciál pro budoucí spolupráci s dalekohledem Extremely Large Telescope (ELT), který je budován na nedaleké hoře Cerro Armazones a který se v příštím desetiletí stane novou vlajkovou lodí ESO. Planety objevené systémem SPECULOOS bude ELT pozorovat detailně a v některých případech bude schopen analyzovat i jejich atmosféru.

Tyto nové teleskopy nám umožní prozkoumat nedaleké Zemi podobné světy v okolním vesmíru v detailech, jaké jsme si ještě před deseti lety nedokázali ani představit,“ dodává Michaël Gillon. „Žijeme v mimořádně vzrušujícím období výzkumu exoplanet.“

Zdroj: Tisková zpráva ESO, foto: ESO/ P. Horálek, tau-tec GmbH, SPECULOOS Team/E. Jehin/ESO, video: ESO



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.