Nenechte si ujít úplné zatmění Měsíce. Počasí by mělo být pozorovaní úkazu příznivě nakloněno

AKTUALIZOVÁNO | Velice zajímavá astronomická podívaná nás čeká 21. ledna ráno. Nastane úplné zatmění Měsíce, které bude na našem území pozorovatelné téměř v celém svém průběhu, neboť Měsíc zapadá v 07:58 SEČ, tedy několik minut po konci částečné fáze (07:51 SEČ) a Slunce vychází těsně před koncem částečné fáze, a to v 07:48 SEČ.

TIP:   První svého druhu

Úplně celý průběh zatmění bude možno pozorovat ze Severní i Jižní Ameriky, Grónska, Islandu, Skandinávie, Velké Británie, Portugalska a v západních oblastech Španělska a Francie. Pozorovatelům v Japonsku, severovýchodních oblastech Sibiře a v Tichém oceánu Měsíc v průběhu zatmění vychází, pozorovatelům v Africe, převážné většině Evropy a západních oblastech Asie Měsíc naopak v průběhu úkazu zapadá. Velikost zatmění v největší fázi dosáhne hodnoty 1,1953 (v jednotkách měsíčního průměru).

Jak vlastně zatmění Měsíce vzniká? Pro názornější vysvětlení celého úkazu bude vhodné vyskočit do vesmíru a podívat se na naši planetu z nadhledu. Díky tomu, že ji osvětlují paprsky Slunce, vrhá za sebou Země stín dlouhý asi jeden a půl milionu kilometrů. Vzdálenost Měsíce od Země je ale zhruba čtyři sta tisíc kilometrů.

Jestliže se tedy náš kosmický soused v době úplňku nachází velmi blízko spojnice Země-Slunce, musí vstoupit do zemského stínu. Nám pozemšťanům výrazně ztmavne. Měsíčňan by v takovém případě sledoval úplné zatmění Slunce zakryté Zemí – sluneční kotouč by byl zakrytý tmavou siluetou Země (viz video).

Je to paradoxní, ale když nastane ten nejúplnější úplněk, tak na Měsíc přestane svítit Slunce. Ocitne se totiž téměř na spojnici Slunce-Země a dojde k jeho zatmění. Ani v té době ale zcela nezmizí – ozařují jej sluneční paprsky rozptýlené v zemské atmosféře.

Ve většině případů se však Měsíc během úplňku na spojnici Země-Slunce neocitá. Zpravidla zemský stín těsně mine – podleze jej či nadleze. Občas, jednou, dvakrát do roka, se mu to ale nepodaří a pak všude tam, kde je Měsíc nad obzorem, pozorujeme jeho zatmění.

Nejdelší úplná zatmění Měsíce trvají 106 minut. Například v červenci 2000 to bylo přesně 106 minut a 25 sekund. V srpnu 1859 trvalo ještě o tři sekundy déle. Asi vás bude zajímat, zda bude někdy tento rekord překonán. Ano, a to “již” 19. srpna 4753, když potrvá 106 minut a 35 sekund. 😉

Vraťme se ale ještě na okamžik k pondělní obloze. Když se totiž podíváte směrem k jihovýchodu, spatříte na obloze dvě zářící “hvězdy” nad sebou. Vězte, že to jsou planety Venuše a Jupiter v těsné blízkosti (Venuše nahoře, Jupiter dole), neboť ve 13:00 SEČ nastane konjunkce těchto těles. Kousek vedle bude vaší pozornost vyžadovat také hvězda Antares.

Může to tedy být opravdu zajímavé ráno a zdá se, že počasí bude pozorovaní oblohy víceméně příznivě nakloněno. Předpověď meteorologů totiž praví, že bude s výjimkou jihozápadu Čech na většině území jasno. Ojediněle lze předpokládat mrznoucí mlhy. Nejnižší teploty se budou pohybovat v rozmezí -6 až -10 °C, při sněhové pokrývce kolem -13 °C.

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2019, Hvězdárna a planetárium Brno (tisková zpráva), chmi.cz, foto: Hvězdářská ročenka 2019, Stellarium, ESA/CESAR–M.Castillo, video: NASA’s Scientific Visualization Studio. Doporučený odkaz: Numerický model ALADIN