Astronomové poskytli nové informace o povaze a poloze deváté planety

Přítomnost dalších planet na okraji Sluneční soustavy navrhli v roce 2016 Konstantin Batygin a Mike Brown, astronomové z Caltech, k vysvětlení komplikované architektury oběžných drah těles Kuiperova pásu – prostoru ledových těles obíhajících kolem Slunce za drahou planety Neptun. Od té doby byli astronomové zaměstnáni shromažďováním důkazů o jejich existenci. Nyní Batygin, Brown a další dva astronomové z University of Michigan – Juliette Beckerová a Fred Adams – zhodnotili důkazy ve dvou článcích.

Existence hypotetické deváté planety je založena na důkazech vyplývajících ze shlukování objektů Kuiperova pásu ovlivňovaných gravitačním působením dosud nespatřené planety. Bylo otevřenou otázkou, pokud jde o to, zda toto shlukování skutečně existuje, nebo jestli je artefaktem vyplývajícím ze situace, jak a kde jsou objekty Kuiperova pásu pozorovány.

K posouzení tohoto vlivu Konstantin Batygin a Mike Brown vyvinuli metodu ke kvantifikování velikosti odchylky u každého jednotlivého pozorování a následně vypočítali, že pravděpodobnost shlukování je neopodstatněná. Tato pravděpodobnost, jak astronomové určili, je zhruba 1:500. Výsledky byly publikovány v článku uveřejněném v časopise Astronomical Journal.

TIP:   Vrak Esmeraldy vydal ojedinělý astroláb

Ačkoliv tyto analýzy nic neříkají přímo o tom, zda se zde devátá planeta nachází, signalizují, že tento předpoklad spočívá na pevných základech,“ říká Mike Brown.

Druhý článek publikovaný v časopise Physics Reports skýtá tisíce nových počítačových modelů dynamického vývoje ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy a nabízí aktualizovaný pohled na podstatu deváté planety včetně odhadu, že je menší a nachází se blíže ke Slunci, než se doposud předpokládalo.

Na základě nových modelů Batygin a Brown – společně s Beckerovou a Adamsem – dospěli k závěru, že hmotnost deváté planety leží někde mezi 5 až 10 hmotnostmi naší Země a velikost poloosy její dráhy je 400 AU (astronomických jednotek), což ji posouvá blíže ke Slunci, než činily dosavadní odhady – a mohla by tedy být jasnější. Měla by mít mírně eliptickou oběžnou dráhu s dobou oběhu kolem 10 000 roků.

S hmotností 5× vyšší než u naší planety může devátá planeta pravděpodobně připomínat typickou exoplanetární super-zemi,“ říká Konstantin Batygin. „Ve Sluneční soustavě se jedná o chybějící článek při vzniku planet. V průběhu uplynulého desetiletí výzkumy exoplanet odhalily, že planety podobných velikostí jsou v okolí hvězd podobných Slunci velmi časté. Devátá planeta může být nejbližším objeveným tělesem, které patří svými vlastnostmi mezi typické planety v naší Galaxii.“

Nejsilnější argument pro existenci deváté planety spočívá v tom, že pozorovaná data mohou být zcela vysvětlena navrhovanou přítomností nové planety,“ říká Fred Adams. „Řečeno jinými slovy, existují četné důvody domnívat se, že devátá planeta je reálný jev.“

Existuje však i jiná možnost. Alternativní vysvětlení deváté planety navrhují astronomové z University of Cambridge a American University of Beirut. Podle nich se dá vše vysvětlit existencí disku tvořeného malými ledovými tělesy o celkové hmotnosti převyšující 10× hmotnost Země. Gravitační síly předpokládaného disku mohou vysvětlit mimořádnou orbitální architekturu, kterou se projevují některá tělesa ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. A není k tomu potřeba přítomnost nové planety.

Hypotéza existence deváté planety je fascinující, avšak pokud hypotetická devátá planeta existuje, doposud uniká objevu,“ říká spoluautor článku Antranik Sefilian, doktorand na Cambridge’s Department of Applied Mathematics and Theoretical Physics. „Chtěli jsme zjistit, jestli zde mohou být další méně vzrušující a snad i více přirozenější příčiny pro neobvyklé dráhy, které pozorujeme u některých těles Kuiperova pásu. Domníváme se, že spíše než abychom si dělali starosti se vznikem a nezvyklou dráhou deváté planety, je jednodušší vše vysvětlit gravitací malých těles vytvářejících disk za drahou planety Neptun.“

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (scitechdaily.com, sci-news.com)
Autor: František Martínek 
Foto: Tom Ruen / ESO, James Tuttle Keane / Caltech
Doporučené odkazy: Michael E. Brown & Konstantin Batygin. 2019. Orbital Clustering in the Distant Solar System. AJ 157, 62; doi: 10.3847/1538-3881/aaf051. Konstantin Batygin et al. The Planet Nine Hypothesis. Physics Reports, published online February 10, 2019; doi: 10.1016/j.physrep.2019.01.009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..