Snímek pořízený v rámci programu ESO Cosmic Gems zachycuje oblaky prachu v mlhovině Netopýr

Kosmický netopýr v letu

Skrytý v jednom z nejtemnějších koutů souhvězdí Orion, dva tisíce světelných let od nás, roztáhl mezihvězdným prostorem svá jemná křídla kosmický netopýr. Mlhovinu NGC 1788 osvětlují paprsky mladých hvězd vznikajících v jejím nitru, přestože jsou zahaleny v téměř neprůhledných obálkách prachu. Objekt je sice příliš slabý na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem, ale dalekohled ESO/VLT, který pořídil jeden z dosud nejdetailnějších snímků této oblasti, dokázal odhalit nenápadnou barevnost této mlhoviny.

Dalekohled ESO/VLT zachytil nenápadnou mlhovinu NGC 1788 ležící v souhvězdí Orion. Objekt přezdívaný Kosmický netopýr je takzvanou reflexní mlhovinou, která sama nezáří, ale je osvětlována skupinou mladých stálic v jejím centru.

Hvězdy jsou na snímku patrné jen slabě, jsou zahaleny hustými oblaky prachu. Od prvního pozorování mlhoviny NGC 1788 prošly astronomické přístroje zásadním vývojem a uvedený snímek představuje jeden z nejdetailnějších portrétů tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen.

I když se zdá, že je tato drobná mlhovina izolována od dalších kosmických objektů v oblasti, astronomové se domnívají, že byla tvarována silnými hvězdnými větry mladých hmotných stálic ležících za ní. Proudy nabitých částic opouštějí horní vrstvy atmosfér těchto hvězd vysokou rychlostí a ovlivňují tak vývoj i tvar okolních oblaků – izolovaly tak skupinu hvězd vznikajících v nitru této mlhoviny.

TIP:   Kosmický prach odhaluje nové poznatky o vzniku Sluneční soustavy

Mlhovinu NGC 1788 jako první popsal německo-britský astronom William Herschel. Zařadil ji do svého katalogu, který později posloužil jako základ jednoho z nejvýznamnějších seznamů nehvězdných objektů známého jako NGC. Hezký záběr této drobné a slabé mlhoviny pořídili astronomové také pomocí dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla.

Tento nový snímek ale předčí svůj starší protějšek v mnoha ohledech. Detailní pohled zachycující prachová křídla kosmického netopýra byl pořízen u příležitosti 20. výročí zahájení činnosti jednoho z nejvšestrannějších přístrojů používaných ve spojení s dalekohledy ESO/VLT – spektrografu FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2).

Přístroj FORS2 je namontován na dalekohled Antu, jeden ze čtveřice hlavních teleskopů (Unit Telescopes) systému ESO/VLT s primárními zrcadly o průměru 8,2 m, který pracuje na Observatoři Paranal v Chile. Schopnost FORS2 zobrazovat v mimořádných detailech rozsáhlé oblasti oblohy z něj dělá jedno z nejžádanějších zařízení flotily nejmodernějších vědeckých přístrojů ESO.

Od svého zprovoznění před dvaceti lety získal, díky unikátně široké paletě možných použití, mezi astronomy pověst „švýcarského nože mezi astronomickými přístroji“. A jeho všestrannost dalece přesahuje čistě astronomické použití – schopnost pořizovat nádherné vysoce kvalitní snímky z něj dělá také mimořádně úspěšné zařízení na poli popularizace astronomie.

Snímek vznikl v rámci programu Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je získávat s pomocí velkých dalekohledů astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, a – i s pomocí přístroje FORS2 – pořizuje snímky zajímavých a vizuálně atraktivních objektů jižní oblohy. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Zdroj: ESO, foto: ESO, video: ESO