Co nabídne dubnová obloha

Dubnová obloha nabízí třeba hned zkraje měsíce krásné seskupení srpku Měsíce, hvězdokupy Plejády, Marsu a hvězdy Aldebaran, dále pak celou řadu pozoruhodných konjunkcí, jakož i maximum meteorického roje Lyrid. Za optimálních podmínek bychom mohli spatřit i 18 “padajících hvězd” za hodinu, možná i víc. Všechny astronomické události měsíce najdete přehledně seřazeny v tabulce níže. Mapky komet pro tento měsíc neuvádím, neboť v tomto období nejsou očekávané žádné komety jasnější 12,5 mag.

TIP:   Co na obloze oko nevidí? Třeba galaxie kočky Šklíby v souhvězdí Velké medvědice

Praktická viditelnost planet naší Sluneční soustavy není v dubnu zrovna nejlepší. Těšit se můžeme na tři: Mars se nabízí k pozorování v první polovině noci, Jupiter ve druhé a Saturn můžeme zahlédnout ráno nad jihovýchodním obzorem. Tuto planetární nedostatečnost nám snad vynahradí Lyridy.

Jedná se o meteorický roj komety C/1861 Gl (Thatcher), jejíž oběžná doba je 415 let. Letos by možná (zdůrazňuji možná) mohl roj překvapit. Vlákno roje je totiž pod vlivem gravitačních poruch Saturnu. V minulosti již byla v této souvislosti pozorována tzv. ostrá maxima s vysokými frekvencemi.

To by se mohlo podařit i letos, krátkodobě by frekvence mohla vystoupat až k 90 meteorům za hodinu. Z minulosti jsou známy ještě silnější maxima; patrně nejvýraznější nastalo v roce 1803, při kterém jeden americký novinář popisoval, že viděl padat hvězdu, kamkoliv se zrovna podíval. Frekvence tehdy nejspíše přesáhla úctyhodných 600 meteorů za hodinu. Jinak obvyklá frekvence roje je asi 10–18 meteorů v hodině. Tak se nechme překvapit.

Mapa oblohy

Tabulka astronomických úkazů

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2019, astro.cz, heavens-above.com