Magnetické pole Slunce je desetkrát silnější, než se předpokládalo

Magnetické pole Slunce v oblasti slunečních erupcí je desetkrát silnější, než astronomové doposud předpokládali. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných na Queen’s University Belfast a Aberystwyth University. Nový objev učinil David Kuridze, odborný pracovník na Aberystwyth University. Kuridze zahájil výzkum na Queen’s University Belfast a dokončil jej, když v roce 2017 přešel na Aberystwyth University. Je předním odborníkem na využití pozemních dalekohledů ke studiu sluneční koróny – jasné světelné záře kolem Slunce během úplného zatmění.

Při práci na švédském dalekohledu o průměru 1 metr (Swedish 1-m Solar Telescope), Roque de los Muchachos Observatory, La Palma, Kanárské ostrovy, David Kuridze studoval mimořádně silnou sluneční erupci, ke které došlo 10. 9. 2017 v blízkosti slunečního povrchu.

Kombinace příznivých pozorovacích podmínek a potřebná dávka štěstí umožnila týmu vědců určit intenzitu magnetického pole v erupci s nebývalou přesností. Astronomové se domnívají, že toto zjištění má potenciál změnit naše poznatky o procesech, které nastávají ve sluneční atmosféře. Když o objevu hovořil David Kuridze, řekl: „Všechno, co se děje ve vnější atmosféře Slunce, je ovlivňováno magnetickým polem. Avšak bohužel máme k dispozici velmi málo měření jeho intenzity a prostorových charakteristik.“

TIP:   MARS: Vysoko v atmosféře nalezneme tzv. meteoritická oblaka

A David Kuridze dodává: „To jsou rozhodující parametry, nejdůležitější pro fyziku sluneční koróny. Je to trochu podobné snahám porozumět zemskému klimatu bez toho, aniž bychom byli schopni měřit teplotu v různých geografických polohách. Je to vůbec poprvé, kdy jsme byli schopni přesně změřit magnetické pole koronální smyček – základních stavebních bloků magnetické koróny – s tak vysokou přesností.“

Při průměru Slunce 1 396 000 kilometrů (109 průměrů Země) a jeho vzdálenosti od naší planety 150 000 000 kilometrů sahá sluneční koróna milióny kilometrů od slunečního povrchu. Sluneční erupce se objevují jako jasné záblesky a vyskytují se v případě, kdy magnetická energie, která byla součástí sluneční atmosféry, je zprudka uvolněna.

Až doposud úspěšnému měření magnetických polí překážel slabý signál přicházející ze sluneční atmosféry na Zemi a přinášející informaci o magnetickém poli, a také omezení v dostupném přístrojovém vybavení.

Erupce jsou náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie. Může dojít až k odtržení oblaku plazmatu se zamrzlým magnetickým polem, který putuje Sluneční soustavou (tzv. koronální výron hmoty – CME). Zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím.

V průběhu desetidenní periody v září 2017 David Kuridze studoval aktivní oblast na povrchu Slunce, o které astronomové věděli, že může být obzvláště nestálá. Nicméně použité dalekohledy se mohly zaměřit pouze na 1 % povrchu Slunce v daný okamžik. David Kuridze se zaměřil zcela přesně na tu správnou oblast ve správný okamžik, kdy došlo ke sluneční erupci.

Tyto sluneční erupce mohou vést k bouřím, které – pokud zasáhnou Zemi – vytvářejí silné polární záře. Mohou rovněž poškodit telekomunikační družice, satelity navigační soustavy GPS a další umělá tělesa na oběžné dráze kolem Země, ale také způsobit poruchy pozemských rozvodných soustav.

Profesor Michail Mathioudakis ze School of Mathematics and Physics, Queen’s University Belfast, který také pracoval na projektu, k tomu dodává: „Toto je jedinečný soubor pozorování, který vůbec poprvé poskytl detailní mapu magnetických polí v koronální smyčce. Těchto velmi hodnotných závěrů bylo dosaženo v důsledku obětavosti a vytrvalosti vědců, kteří plánovali a vykonávali pozorování. Metodika použitá v této práci a samotné výsledky otevřou novou cestu při výzkumu sluneční koróny.“

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (phys.org, Queen’s University Belfast), autor: František Martínek, foto: Queen’s University Belfast. Doporučený odkaz: D. Kuridze et al. Mapping the magnetic field of flare coronal loops. arXiv:1902.07514 [astro-h.SR]. arxiv.org/abs/1902.07514