Kosmický prach odhaluje nové poznatky o vzniku Sluneční soustavy

Výzkum nepatrných zrníček kosmického prachu – starších než Sluneční soustava – poskytl nový pohled na problematiku vzniku našeho planetárního systému. Mezihvězdné částice velikostí srovnatelné s mikroby, které mají svůj původ v explozi novy před více než 4,5 miliardami roků, byly objeveny uvnitř meteoritu nalezeného v Antarktidě skupinou vědců z NASA (National Aeronautics and Space Administration).

Společně s planetology z University of Arizona byla prachová zrníčka v uplynulém roce studována na atomární úrovni profesorkou Jane Howe (MSE, ChemE), která pracuje jako vedoucí vědecká pracovnice na Hitachi High Technologies. „Tato zrníčka jsou starší než Sluneční soustava, pocházejí z období před vznikem Slunce. Je opravdu vzrušující analyzovat tak výjimečné částice,“ říká Jane Howe.

Při použití pokročilých iontových a elektronových mikroskopů Jane Howe s dalšími vědeckými pracovníky pozorovala uspořádání uhlíkových atomů a jejich varianty známé jako izotopové anomálie uhlíku. Objevila zrníčka grafitu z doby před zformováním Sluneční soustavy, obsahující na kyslík bohaté křemičitany – nic takového nebylo předpokládáno.

TIP:   Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Pozorování vědců poskytlo nový pohled na podmínky u umírající hvězdy. Rovněž to odporuje současným vědeckým hypotézám, že dva typy mezihvězdného materiálu, bohatého na kyslík a uhlík – které jsou presolárními stavebními bloky při vzniku Sluneční soustavy – nemohly vzniknout při explozi stejné novy, za stejných podmínek.

Výsledky mezinárodní spolupráce týmu, do kterého patřila Jane Howe, planetologové, astronomové a odborníci na mezihvězdnou hmotu z University of Arizona, Washington University in St. Louis, Polytechnic University of Catalonia ve Španělsku a Hitachi High Technologies v USA a Japonsku, byly uveřejněny v časopise Nature Astronomy.

Občas vědci uspokojí svoji zvídavost. Jedna z největších zvídavých otázek je, jak se utvářel vesmír a jak se v něm objevil život,“ říká Jane Howe. „A tyto podivné částice nám ukázaly něco, co jsme doposud nevěděli.“

Jane Howe v současné době využívá možnosti elektronového mikroskopu ke studiu materiálů ke zvýšení obnovitelné energie a rovněž plánuje pokračování své práce při vědeckém výzkumu meteoritů.

Jane Howe doufá, že její další spolupráce s vědci na University of Arizona bude pokračovat. Kromě toho nedávno začala spolupracovat s profesorem Kim Tait (Earth Sciences), který je rovněž vedoucím oddělení mineralogie na Royal Ontario Museum, kde se zabývají studiem sbírky meteoritů.

V září 2023, kdy americká mise k asteroidu OSIRIS-Rex přistane zpět na Zemi se získanými vzorky z asteroidu Bennu, který je bohatý na uhlík, Jane Howe bude součástí kanadského vědeckého týmu, který bude vzorky analyzovat.

Tento druh výzkumu je součástí mnohem větší diskuse týkající se rovněž původu života na Zemi. Všichni máme zájem na tom zjistit, kdo jsme a odkud pocházíme,“ říká Jane Howe. „Jsem tak nadšená, že můžu být součástí při posouvání našich znalostí o tomto problému.“

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (scitechdaily.com, ineffableisland.com), autor: František Martínek, foto: University of Arizona/Heather Roper. Doporučený odkaz: Pierre Haenecour, et al., “Laboratory evidence for co-condensed oxygen- and carbon-rich meteoritic stardust from nova outbursts,” Nature Astronomy (2019)