SPECIÁL | Rozhovor s režisérem aneb Jak se točí Helios

Natáčení dokumentárního filmu Helios režiséra Ondřeje Sovíka o práci českého matematika, profesora Miloslava Druckmüllera je v plném proudu. Cílem filmu je seznámit širokou veřejnost s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera, který zásadním způsobem přispěl k obnově mezinárodního vědeckého zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce ve vztahu k výzkumu sluneční koróny. Dokument Helios, jehož premiéru lze očekávat na jaře příštího roku, chce mimo jiné ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí.

TIP:   Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Produkční společnost cine4net, s.r.o., si pro nás připravila zajímavý rozhovor s režisérem Ondřejem Sovíkem, absolventem Vyšší odborné školy grafické v Jihlavě (obor audiovize) a FF UP, katedry Teorie a dějiny dramatických umění. Hovořit se bude jednak o průběhu natáčení, ale také o dokumentárním filmu samotném. Rozhovor je také doplněn celou řadou zajímavých fotografií. Pojďme na to…

Spolupracujete řadu let s produkční společností cine4net, s.r.o., která se se věnuje realizaci dokumentárních filmů (krátké i celovečerní) se zaměřením na popularizaci a vzdělávání. Dlouhodobě se váš tým zaměřuje na popularizaci historie a kulturních památek. Například internetový projekt Památky Dnes, nebo celovečerní dokumentární film Jano Koehler. Jak jste se dostali k nápadu natočit film o práci profesora Druckmüllera?

Jano Koehlera jsme natáčeli prakticky tři roky. Byl to časosběrný dokument a byl poměrně náročný. Chtěl jsem zkusit trochu jiné téma a v tu dobu jsem četl spoustu knih o astrofyzice. Zmínil jsem se o tom producentovi a kolegovi ze cine4net, Milanovi Kýrovi. Po nějaké době mi telefonoval, že byl na prostějovské hvězdárně a viděl přednášku profesora Druckmüllera. Poslal mi nějaké jeho fotografie zatmění a zpracovaná videa z SDO a já jsem byl nadšený. Mají neuvěřitelnou moc vás strhnout vizuálně. Což přirozeně vede člověka k potřebě ptát se na co se to vlastně dívá. Při procházení materiálů mě zaujal i příběh, který se za tím vším schovává. Pak jsme začali s panem profesorem komunikovat a postupně začal vznikat projekt dokumentárního filmu.

Jak dlouho trvá příprava dokumentárního filmu?

V tomto případě to byly asi dva roky. U nás je díky přednáškám a rozhovorům v médiích práce profesora Druckmüllera poměrně známá. V odborných kruzích ho zná každý. U běžné veřejnosti povědomí také existuje. Bylo jasné, že musíme přijít s nějakým konceptem dokumentu, který nabídne něco navíc. V tu dobu nám už bylo jasné, že naše šance leží v tehdy připravované expedici do USA. Bylo tam mnoho “nej”, které nám hrály do karet. Měli jsme velké štěstí, že jsme dostali možnost projekt rozvíjet na workshopu Camp4science v rámci Academia Film Olomouc. Díky kontaktu se zahraničnímu producenty jsme projekt postupně odladili. Tehdy jsme se také dozvěděli, že jsme získali peníze na natáčení v USA. Pro nás to byla od začátku srdcovka, takže jsme byli nadšení.

Hlavní část natáčení proběhla v roce 2017 v ČR a následně se filmaři vydali spolu s českými vědci na mezinárodní expedici za úplným zatměním Slunce, které se odehrálo v USA. „Great American Solar Eclips“ byl spojený s obrovským zájmem lidí a vyústil až v něco co lze nazvat davovým šílenstvím. Čím bylo natáčení unikátní?

Měli jsme velké štěstí. Jako jediní jsme získali exkluzivní svolení natáčet vědeckou expedici na hlavním stanovišti v Oregonu. Kromě vědců jsme zachytili atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydali z celého světa. V praxi jsme byli rozdělení na dva štáby. Já a kameraman Jakub Kýr jsme natáčeli s vědci na farmě ležící kousek od městečka Mitchell, které jakoby vypadlo z westernu. Druhý štáb pak jezdil po různých místech a natáčel rozhovory s běžnými návštěvníky. V den zatmění pak zamířili do Madrasu, kde byla v rámci Oregonu asi největší masa lidí.

Jak jste si užili zatmění jako štáb?

Když jsme natáčeli rozhovor s Jiřím Grygarem, řekl, že ho překvapilo to, jak na úkaz člověk reaguje i když je obeznámený s jeho principem. Musím s tím souhlasit. Je celkem jedno jak se na to připravíte. Když jste obklopení dalšími lidmi a kolem vás se stupňuje očekávání a vzrušení je těžké se nenechat strhnout. Pro nás všechny to bylo první úplné zatmění. Hlavní bylo nezapomenout na to, že musíme natáčet. To znamená dívat se na dění okolo a ne na oblohu. Ale samozřejmě jsme se neubránili. Byl to neuvěřitelný zážitek! Pro nás je důležité aby dokument dokázal divákům ty emoce zprostředkovat. Ukázat nejen vědecký aspekt, ale i ten lidský. V dokumentu zazní i motivace lidí, kteří za zatměním letěli tisíce kilometrů. Ten prožitek vede člověka k nejrůznějším otázkám. Spousta lidí byla velmi dojatá a překvapená z toho jak na ně ten úkaz působil. Je to něco co vás prostě přesahuje.

Došlo během natáčení na nějaké nečekané situace?

My jsme měli jen incident během cesty. Zvukař Matěj Novák vezl citlivou techniku v příručním kufru. To množství drátů budilo samozřejmě pozornost při letištních kontrolách. V Berlíně mu vyšel pozitivní test na výbušniny, tak byl chvíli rozruch. Nakonec to dopadlo dobře. Pokud jde o expedici samotnou, tak v Kanadě a části Oregonu zuřily několik týdnů rozsáhlé požáry. Jednou ráno jsme vstali a obloha byla potažená vrstvou kouře. Z oblohy svítilo tmavě oranžové slunce. Vypadalo to jako po apokalypse. Vědci z toho byly dost nervózní. Profesor Druckmüller řekl, že když před odletem viděl satelitní mapy, tak se mu nechtělo do letadla. Ale všechno dobře dopadlo. Pro dokument jsou takové napínavé situace dobré. Nejde o lov nějakých laciných dramat, ale o to ukázat, že expedice jsou pro vědce nesmírně náročné. Lidé mají často pocit, že to musí být skvělé dobrodružství. Jenže je tam spoustu stresu a věcí, které se mohou pokazit. Myslím, že je dobré ukázat i tuto stránku.

Cílem dokumentárního filmu je seznámit širokou veřejnost s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera, který zásadním způsobem přispěl k obnově mezinárodního vědeckého zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce ve vztahu k výzkumu sluneční koróny. Co dalšího v dalšího v dokumentu diváci uvidí?

Máme od pana profesora přislíbené vizuální materiály, které zatím nebyly veřejně dostupné. V dokumentu se objeví rozhovory s organizátorkou expedic, významnou sluneční fyzičkou Shadií R. Habbal z Havajské univerzity, se kterou pan profesor úzce spolupracuje. Rozhovor poskytli také Jiří Grygar nebo André Kuipers, astronaut ESA, který popisuje svůj dojem ze zatmění pozorovaného z oběžné dráhy. Chceme aby byl dokument co nejpestřejší a zároveň co nejvíce srozumitelný. Snažíme se o vyvážený mix osobního příběhu, vysvětlení co a proč na profesorem Druckmüllerem zpracovaných fotografiích nebo videích vidíme a celkového usazení do širšího kontextu aktuální úrovně vědeckého poznání.

V jaké je dokument fázi a co vás ještě čeká?

Máme natočeno nějakých šedesát procent materiálu. Čeká nás ještě další natáčení a rozhovory v České Republice. Chystáme se natáčet i na Slovensku, v Německu a ve Francii. A pak samozřejmě realizace animací a postprodukce. Jinými slovy to hlavní máme za sebou a spoustu práce leží ještě před námi. Doufáme, že zbytek materiálu se nám podaří odtočit během léta a podzimu letošního roku.

Jaké máte s hotovým dokumentárním filmem plány?

V současnosti jednáme o možné slibně se rýsující koprodukci. Rádi bychom dokument dostali i do zahraničí. Natáčíme ho ve 4K rozlišení, což zvyšuje šance, protože po tomto formátu je na poli dokumentárních filmů poptávka. Jedna francouzská distribuční společnost už zájem projevila. Momentálně pracujeme na tom abychom dokument promítali po českých kinech. Navíc počítáme s kratší verzí dokumentu určenou pro planetária, nebo centra zaměřená na popularizaci vědy. Chceme získaný unikátní materiál využít co nejvíc k popularizace tématu. To je náš hlavní cíl.

Proč je podle vás důležitá popularizace formou dokumentárního filmu?

Pro mne osobně je hlavní to, aby dokument vytvářel prostor pro setkání. Divák musí dostat příležitost si k tématu vytvořit osobní vztah, pocit, že se ho to týká. Když ho téma zaujme, existuje šance, že se bude chtít dozvědět třeba i něco víc. Podle mého názoru nestačí diváka jen seznámit s výsledky výzkumu. Je tu mnohem větší potenciál. Nadchnout ho pro vědu nebo daný obor. A to jde právě skrze zapojení osobnosti vědce do příběhu. V případě našeho dokumentu propojujeme linii osobnosti profesora Druckmüllera, vědy a objevů a toho proč se nás daný výzkum potenciálně týká. Dnes je velkým tématem multioborovost a propojování lidí z různých odvětví. A my tu máme matematika, který se zajímá o fotografii a astronomii a k tomu miluje řešení různých problémů. Úspěchu dosáhl právě díky schopnosti prolnout různé obory. Vidět nadšení člověka, který se zatím vším skrývá je z mého pohledu nesmírně inspirativní. Právě ve směru k popularizaci vědy a možná i oslovení potenciálních zájemců o dané obory. Na počátku všech velkých objevů stojí většinou fascinace a nadšení z objevování. To chceme předat.

První část natáčení v USA podpořil pan Karel Janeček a nadace Neuron. Záštitu nad projektem převzal děkan Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Část natáčení byla dokonce financována i členy štábu. Proč jste přistoupili ke crowdfundingu?

Pro nás je to od začátku velká „srdcovka“. Prostě jsme se rozhodli, že ten dokument natočíme. Realizace dokumentárního filmu je nákladná. Náš dokument vyžaduje poměrně rozsáhlé natáčení a často i mimo Českou republiku. Finanční zdroje a partnery hledáme neustále. Crowdfunding je zajímavá možnost jak získat část financí. Líbí se nám i to, že tak přímo zapojujete lidi, kteří se o dané téma zajímají. Princip je takový, že za příspěvek v určité cenové výši lze získat danou odměnu. Daná cena je minimální a přispěvatel ji může nechat jak je a nebo libovolně navýšit. Naše odměny jsou od symbolických předmětů jako jsou připínací placky, až přes vstupenky na premiéru, multipassy na mezinárodní festival dokumentárních filmů AFO 2020, knihy a nebo kvalitní fotografie s podpisem profesora Druckmüllera. Děkujeme všem, kdo nás zatím podpořili. Velký dík patří i všem kdo naši kampaň sdílí a nebo ji podporují mediálně. Bez pomoci se asi neobejdeme. Velmi si toho vážíme a doufáme, že vše dopadne úspěšně!

Já také doufám, že vše dobře dopadne a už se spolu s našimi čtenáři moc těším na premiéru. Děkujeme pane režisére. No a já už jen dodám, že pokud chcete přispět na realizaci tohoto výtečného projektu i vy, drazí čtenáři, tak navštivte portál Hithit. Další zajímavé informace najdete také v našem předchozím článku.

Zdroj a foto: Tisková zpráva (cine4net, s.r.o, Hithit). Odkazy projektu: Oficiální stránka filmuHelios na FacebookuRozhovor s prof. Miloslavem Druckmüllerem v pořadu Hyde Park CivilizaceStránky s fotografiemi prof. DruckmülleraStránky produkční společnosti cine4net, s.r.o.