Co nabídne červencová obloha

Částečné zatmění Měsíce, Saturn v opozici, seskupení Měsíce, hvězdy Antares a planety Jupiter…, to je jen drobný výčet toho, co nám nabízí červencová obloha. Nesmíme zapomenout ani na úplné zatmění Slunce, které sice nebude pozorovatelné z našeho území, neboť ideální podmínky pro tento jev nastanou např. v Chile, ale díky internetu budeme moci býti takřka přímo u toho.

TIP:   VISTA: Nový snímek Velkého Magellanova oblaku

Pojďme si nejprve říci něco málo o úplném zatmění Slunce. Celý úkaz začíná 2. července 2019 v 18:55 SELČ a končí ve 23:50 SELČ, celý jeho průběh budeme moci sledovat na webu ESA. Úplné zatmění Slunce je pozorovatelné na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Tichý oceán z oblastí ležících východně od Nového Zélandu směrem k Chile a Argentině.

Jako částečné je vidět z většiny území Jižní Ameriky. Slunce se bude nacházet relativně nízko nad západním obzorem. Za jasného počasí tak bude možné během úplné fáze zatmění na obloze pozorovat několik planet a jasných hvězd, viz obrázek.

Našince ale asi bude spíše zajímat částečné zatmění Měsíce, ke kterému dojde 16. července 2019, tedy na den přesně 50. výročí startu Apolla 11 s rozdílem pouhých 8 hodin. Úkaz si můžeme vychutnat plnou měrou a bude to nepochybně pěkná podívaná. Samozřejmě, bude-li počasí příznivě nakloněno.

Necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků.

Pozoruhodné může být zabarvení na rozhraní stínu, do něhož se promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu.

Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007, 2018 nebo i při letošním lednovém zatmění Měsíce) a předpokládá se, že bude výrazný právě při nadcházejícím úkazu, neboť na Měsíc se bude promítat stín severní zemské polokoule, kde je ozonová vrstva zatím plynulá bez ozonových děr.

Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z převážné většiny Afriky, východních a jihovýchodních částí Evropy, západních oblastí Asie. Pozorovatelům v Jižní Americe a západních částech Evropy Měsíc v průběhu úkazu vychází, pozorovatelům ve východních částech Asie, v Austrálii a Oceánii Měsíc v průběhu zatmění zapadá.

Zatmění bude z Česka pozorovatelné prakticky v celém průběhu, a to v noci z 16. na 17. července (z úterý na středu) s maximem půl hodiny před půlnocí. Měsíc vychází okolo 21. hodiny letního času (v Praze ve 21:03 SELČ, na jiných místech se čas východu liší v minutách) a v té době již bude probíhat očima nepozorovatelná polostínová fáze zatmění. Že je Měsíc o něco tmavší z levého okraje, nám začne připadat zhruba o půlhodiny později, kdy se náš kosmický souputník začne blížit k plnému zemskému stínu.

Jev bude sílit a ve 22:01 SELČ odstartuje téměř tříhodinové částečné zatmění. V té době bude ještě probíhat soumrak a Měsíc najdeme ve výšce jen 7° nad severovýchodním obzorem. Nad jihem bude nepřehlédnutelná planeta Jupiter a pod ní nejjasnější hvězdy v souhvězdí Štíra. Jak bude soumrak i zatmění postupovat, obloha pozvolna potmavne natolik, že po 23. hodině již mimo města spatříme náznaky Mléčné dráhy nad jihem mezi Štírem a Střelcem a také planetu Saturn severozápadně od Měsíce.

Maximum zatmění nastane ve 23:31 SELČ, kdy bude v zemském stínu ponořeno 65,3 procenta měsíčního úplňku. Nezakrytá část Měsíce bude na nebi vytvářet nezvyklý zjev nebeského úsměvu, nad kterým v naoranžovělém či až cihlově červeném odstínu bude vidět zbytek měsíční „tváře“ (viz obrázek výše). To už bude Měsíc dvakrát výše, asi 14° nad obzorem.

Na konec částečného zatmění si budeme muset počkat až do jedné hodiny po půlnoci, kdy bude Měsíc pozvolna kulminovat nad jižním obzorem. Ještě asi půl hodiny poté bude na jeho pravém horním okraji patrný slábnoucí efekt očima viditelného polostínového zatmění. Jeho konec ve 2:18 SELČ ale již očima nepoznáme.

Když mi pošlete nějaké vydařené fotky zatmělého Měsíce, vůbec se nebudu zlobit a velice rád je zveřejním na sociálních sítích. Předem děkuji. Nu a nyní již k planetám naší Sluneční soustavy. Merkur, Venuši a Mars na obloze nehledejte, neboť tyto planety jsou tento měsíc prakticky nepozorovatelné. Ovšem Jupiter lze spatřit po většinu noci kromě rána, Saturn setrvá na obloze po celou noc, Uran a Neptun najde zkušené oko ve druhé polovině noci.

Co se týče komet v období kolem novu 2. července, tak to je, bohužel, stále stejná písnička, neboť v tomto období nejsou očekávané žádné komety jasnější 12,5 mag. Další úkazy červencové oblohy najdete v tabulce.

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2019, astro.cz, Tisková zpráva ASU AV ČR, astro.ukho.gov.uk, ESO, foto: heavens-above.com, M. Druckmüller, P. Aniol, K. Delcourte, P. Horálek, L. Calçada/ESO, Petr Horálek/EAI, Stellarium, F. Espenak / NASA / GSFC