Kterak Evropa připravuje kurýra pro vzorky z Marsu

Do první zpáteční cesty k Marsu bude zapojena také evropské sonda, jejímž úkolem bude dopravit vzorky hornin na Zemi. ESA tak průmyslu otevírá dveře, kdy bude možné podílet se na stavbě automatu majícího za cíl přivézt cenné horniny, prach a vzorky atmosféry z Marsu. Ty budou představovat klíč pro odhalení roušky tajemství nad tím, zdali někdy existoval na našem planetárním sousedovi život.

Tato evropská dopravní služba bude mít název ERO (Earth Return Orbiter) a má představovat hlavní podíl ESA na celém programu MSR (Mars Sample Return). Sonda ESA ponese systém NASA CCRS (Capture and Containment and Return System), který na ni bude zcela odkázaný po celou cestu na Mars i zpět.

Tři starty ze Země a jeden z Marsu – historicky první z jiné planety – dva rovery a automatické zachycení kapsle se vzorky na oběžné dráze Marsu. To všechno jsou části ambiciózní skládačky, kterou ESA připravuje společně s NASA.

TIP:   Co na obloze oko nevidí? Třeba galaxie kočky Šklíby v souhvězdí Velké medvědice

Cílem projektu je dopravit na Zemi nejméně 500 gramů vzorků z kráteru Jezero, kde se kdysi nacházelo množství vody a kde je zachovaná dávná říční delta. Horniny z této oblasti tak v sobě uchovávají informace o pestré geologické minulosti Marsu.

Rover NASA Mars 2020 se nyní připravuje ke startu v červenci 2020, přičemž jeho úkolem bude vybrat nejlepší vzorky, uložit je do malých kapslí a umístit na vybraná místa povrchu Marsu pro pozdější vyzvednutí.

ESA také studuje koncepce pro malý “vyzvedávací” rover, který bude schopen rychle se pohybovat po povrchu Marsu a lokalizovat plus sesbírat uložené vzorky.

Následně je dopraví zpět k místu svého přistání, kde budou přeloženy do dopravního kontejneru o velikosti fotbalového míče, jenž bude vynesený na oběžnou dráhu pomocí malé rakety NASA MAS (Mars Ascent System). Poté kontejner zachytí právě evropská sonda ERO a vydá se s ním zpět na Zemi. Cesta domů bude trvat 13 měsíců.

„Budeme mít zodpovědnost za nalezení, zachycení a dopravu tohoto vzácného martovského pokladu domů pro detailní analýzu v nejlepších laboratořích této planety,“ vysvětluje koordinátor kampaně MSR v ESA Sanjay Vijendran. „Je to meziplanetární hon za pokladem.“

Kterak dostat Mars na Zemi

Sonda ERO se připravuje na start v roce 2026 z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana). ESA nyní bude vybírat jejího hlavního dodavatele. „Mise se stává realitou a my jsme hrdí, že evropský průmysl dostal šanci přidat se k této výzvě,“ komentuje manažer studie sondy ERO Orson Sutherland.

Hlavní výzvy představuje elektrický pohon a výroba energie. „Nesmíme také zapomínat na náročné hledání kontejneru a následnou navigaci sondy k němu. Vždyť kontejner bude mít velikost jen zhruba jako fotbalový balón a bude se nacházet 50 miliónů kilometrů od pozemních řídicích středisek,“ dodává Orson Sutherland.

Sonda využije technologické dědictví z nejnověji vypuštěné vědecké mise ESA BepiColombo: oba projekty budou využívat elektrický pohon a několikastupňovou koncepci s odhazovacími moduly. „Evropa je připravena realizovat tento kousek celého projektu MSR, a to v blízkém partnerství s NASA. Velkou výzvou je přitom dostat sondu na startovací rampu v roce 2026,“ uzavírá Orson Sutherland.

Zdroj: ESA, foto: ESA / ATG Medialab, ESA / K. Oldenburg, video: NASA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..