Co na obloze oko nevidí? Třeba rentgenové záření z Vírové galaxie

Co kdybychom mohli pozorovat celou spirální galaxii v rentgenovém spektru? Právě to před časem udělala rentgenová observatoř Chandra, když se “zahleděla” do vzdálenosti 23 milionů světelných let na interagující galaxii známou jako Vírová galaxie (M51) v souhvězdí Honicích psů, kterou objevil Charles Messier 13. října 1773. Výsledný záběr bere dech.

TIP:   Jak vznikl náš Měsíc? Astronomové nabízí novou teorii

Na snímku se třpytí stovky rentgenových hvězd, a to jak ve spirále samotné, tak i v sousední galaxii. Obraz je kompozitem rentgenového světla z Chandry a viditelného světla z Hubblova kosmického dalekohledu.

Počet svítivých rentgenových zdrojů, nejspíše binárních soustav neutronových hvězd a černých děr v M51, je pro normální spirální nebo eliptickou galaxii neobvykle vysoký a naznačuje, že tento kosmický vír prošel intenzivním poryvem překotného vznikání hvězd.

Jasná jádra obou galaxií NGC 5194 a NGC 5195 (vpravo, resp. vlevo), také vykazují vysokoenergetickou aktivitu. Na snímku ve falešných barvách (viz níže), kde jsou rentgenové paprsky zobrazeny fialově, difuzní rentgenová emise typicky vyvěrá z plynu zahřátého výbuchy supernov na teploty několika miliónů stupňů.

Zdroj: astro.cz, nasa.gov, chandra.si.edu, foto: X-ray: NASA/CXC/Wesleyan Univ./R.Kilgard, et al; Optical: NASA/STScI, X-ray: NASA, CXC, R. Kilgard (Wesleyan U. et al.; Optical: NASA, STScI