Vesmír může být až o 2 miliardy let mladší. Někteří odborníci ale nesouhlasí

Nové výpočty nasvědčují tomu, že vesmír by mohl být až o 2 miliardy let mladší, než astronomové doposud předpokládali. Tyto závěry vyplývají na základě dalších pozorování a výpočtů publikovaných v letošním roce, které zkracují jeho věk o stovky miliónů let od dnes udávaného stáří vesmíru. A obrovské rozdíly v odhadech astronomů – tyto nové výpočty by mohly snížit věk až o několik miliard let – odráží rozdílné přístupy k velkému problému, kterým je výpočet skutečného stáří vesmíru.

Na novém určení stáří vesmíru se podílela Inh Jee z Max Plank Institute, Německo, hlavní autorka článku publikovaného ve vědeckém časopise Science. Pokud se vesmír rozpíná rychleji, znamená to, že dosáhl současné velikosti mnohem rychleji a tudíž musí být relativně mladší.

Měřítko expanze vesmíru, tzv. Hubbleova konstanta, je jedním z velmi důležitých čísel v kosmologii. Větší hodnota této konstanty znamená rychlejší rozpínání – a tím i mladší vesmír. V současné době je všeobecně přijímané stáří vesmíru 13,7 miliardy let, přičemž hodnota Hubbleovy konstanty je zhruba 70 km/s/Mpc. Vědecký tým kolem Inh Jee vycházel z nově určené hodnoty Hubbleovy konstanty 82,4 km/s/Mpc, podle které činí stáří vesmíru zhruba 11,4 miliardy let.

TIP:   V pondělí 11. 11. 2019 můžeme sledovat přechod Merkuru přes sluneční disk

Využili přitom podstatu tzv. gravitačního čočkování – gravitace odchýlí světelný paprsek, v důsledku čehož se zdá vzdálený objekt mnohem bližší. Opírali se o specifický typ tohoto efektu, tzv. časové čočkování, využívající změn jasnosti vzdálených objektů k získání informací pro své výpočty.

Avšak postup, který použila Inh Jee, je pouze jednou z několika nových možností, jež ale vedly v posledních letech k rozdílným číslům. Znovu tak otevírá neutuchající astronomické debaty z 90. let minulého století, které se už zdály být ukončené.

V roce 2013 se tým evropských astronomů podíval na pozůstatek záření z období Velkého třesku a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 67 km/s/Mpc. Avšak začátkem tohoto roku držitel Nobelovy ceny astrofyzik Adam Riess z STSI (Space Telescope Science Institute) použil Hubbleův vesmírný teleskop HST (NASA) a určil hodnotu Hubbleovy konstanty na 74 km/s/Mpc. Jiný tým dospěl počátkem tohoto roku k hodnotě rychlosti rozpínání vesmíru 73,3 km/s/Mpc.

Externí experti však mají velké námitky k hodnotám zjištěným týmem kolem Inh Jee. Ta použila pouze dvě gravitační čočky (B1608+656 a RXJ1131), což bylo všechno, co bylo dostupné, a tak její měření vykazují velmi velké rozpětí chyb. Je velmi pravděpodobnější, že vesmír může být starší, než činí vypočtený věk, a ne tak dramaticky mladší.

Astronom Avi Loeb z Harvard University, který nebyl součástí výzkumného týmu, prohlásil, že se jedná o zajímavou a unikátní cestu k výpočtu rychlosti rozpínání vesmíru, avšak velké rozpětí chyb limituje její efektivitu, dokud nebude shromážděno více informací.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, (phys.org, mpa-garching.mpg.de), autor: František Martínek, foto: ESA / NASA. Doporučené odkazy: I. Jee el al., “A measurement of the Hubble constant from angular diameter distances to two gravitational lenses,” Science (2019). “An expanding controversy,” Science (2019)