Poklidným halem galaxie prošel záhadný rádiový záblesk

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé pozorovali průchod rychlého rádiového záblesku galaktickým halem. Záhadná erupce kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu prošla touto oblastí téměř bez následků, což naznačuje, že hustota hmoty v halu galaxie je velmi nízká a je zde také jen slabé magnetické pole. Tato nová technika může být v budoucnu využita ke zkoumání nenápadných halo i u dalších galaxií.

TIP:   K přepólování magnetického pole Země dochází častěji, než jsme mysleli

Astronomové analyzovali signál jevu známého jako rychlý rádiový záblesk (FRB) a s jeho pomocí se pokusili získat informace o řídkém plynu v halu hmotné galaxie, využili tak vlastnosti jednoho tajemného jevu k výzkumu jiné kosmické záhady.

V listopadu 2018 zaznamenal australský radioteleskop ASKAP rychlý rádiový záblesk, který dostal označení FRB 181112. Následná pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) i dalšími přístroji odhalila, že rádiový puls na cestě k Zemi prošel skrze halo hmotné mezilehlé galaxie. Astronomové se proto pokusili analyzovat zachycený rádiový signál a získat jeho pomocí cenné informace o plynu v jejím galaktickém halu.

Signál tohoto rádiového záblesku v sobě nese informaci o vlastnostech magnetického pole mezilehlé galaxie a rozložení plynu v jejím halu. Naše studie předkládá novou techniku zkoumání galaktických halo,“ říká J. Xavier Prochaska, profesor astronomie a astrofyziky (University of California Santa Cruz) a vedoucí autor článku v prestižním vědeckém časopise Science, ve kterém byly výsledky prezentovány.

Astronomové stále nevědí, jaká je příčina krátkých rádiových záblesků a teprve nedávno se jim podařilo vystopovat původ několika velmi krátkých a mimořádně intenzivních pulsů až do vzdálených galaxií, kde k jejich vzniku došlo. „Když proložíme optický snímek s rádiovým záznamem, je zjevné, že signál tohoto rychlého rádiového záblesku prolétl halem mezilehlé hmotné galaxie, máme tak poprvé příležitost přímo zkoumat jinak nepozorovatelnou hmotu, která se zde nachází,“ poznamenává spoluautor Cherie Day (PhD student, Swinburne University of Technology, Austrálie).

Galaktické halo obsahuje jak temnou hmotu, tak běžnou (baryonovou) látku, která je primárně v podobě horkého ionizovaného plynu. Zatímco pozorovatelná svítící část galaxie má průměr asi 30 tisíc světelných let, její sférické halo může být i desetkrát větší.

Plyn pocházející z galaktického hala je zdrojem hmoty pro tvorbu hvězd, jelikož postupně padá směrem ke středu galaxie. Jiné procesy, například exploze supernov, naopak mohou hmotu z oblastí tvorby hvězd vyvrhnout až do hala galaxie. Jedním z důvodů, proč astronomové chtějí zkoumat plyn v galaktickém halo je tedy lepší pochopení těchto ejekčních procesů, které mohou vést ke zpomalování tvorby hvězd.

Halo této galaxie je překvapivě poklidné“, doplňuje Xavier Prochaska. „Rádiový záblesk jím prošel prakticky beze změny, což je v příkrém kontrastu s tím, co by se podle modelů mělo s takovým signálem stát.

Celý signál záblesku FRB 181112 se skládal z několika pulsů, každý z nich trval méně než 40 mikrosekund (desettisíckrát méně než mrk 😉). Krátká doba trvání jevu poskytuje informaci pro určení horní hranice hustoty plynu v halu galaxie, protože průchod hustějším prostředím by způsobil prodloužení rádiového signálu. Vědci spočetli, že střední hustota plynu v halu musí být nižší než asi 0,1 atomu na centimetr krychlový (v objemu odpovídajícímu dětskému míči se nachází pouze několik set částic).

Stejně jako turbulence vzduchu za horkého letního dne deformují obraz vzdálených objektů, měla by i řídká obálka této hmotné galaxie ovlivňovat šíření signálu krátkého rádiového záblesku. Místo toho jsme však zaznamenali signál tak dokonalý a ostrý, jako by se tam ani žádný plyn nenacházel,“ upozorňuje spoluautor článku, astronom Jean-Pierre Macquart (International Center for Radio Astronomy Research, Curtin University, Austrálie).

V rámci našeho výzkumu jsme nenašli žádné známky ani turbulentních oblaků ani malých hustých shluků chladného plynu. Signál krátkého rádiového záblesku také poskytl informace o magnetickém poli v galaktickém halu, které je velmi slabé.

V tomto okamžiku, když jsou k dispozici údaje pouze o jednom galaktickém halu, nelze říci, zda jsou zjištěné údaje – nízká hustota a slabé magnetické pole – neobvyklé, nebo zda předchozí výzkumy jiných galaktických halo nadhodnotily tyto jejich parametry. Profesor Xavier Prochaska očekává, že v budoucnu budou ASKAP i další radioteleskopy využívat rychlé rádiové záblesky ke studiu mnoha dalších galaktických halo a poodhalí tajemství jejich složení.

Tato galaxie může být výjimečná,“ dodává Xavier Prochaska. „Rychlé rádiové záblesky bude potřeba využít ke studiu desítek, možná stovek dalších galaxií s odlišnými hmotnostmi a různého stáří, abychom správně posoudili celou populaci.“ Dalekohledy pro viditelnou oblast, jako je třeba ESO/VLT, sehrají klíčovou roli při zjišťování vzdálenosti galaxií, ze kterých rádiový záblesk procházel, stejně jako při určení, zda mohl projít halem některé z mezilehlých galaxií.

Zdroj: Tisková zpráva ESO, foto: ESO/M. Kornmesser, ESO/X. Prochaska et al., video: Directed by: Herbert Zodet. Editing: Herbert Zodet. Web and technical support: Gurvan Bazin and Raquel Yumi Shida. Written by: Caroline Reid and Mariya Lyubenova. Music: STAN DART (www.stan-dart.com) — Xmas Special. Footage and photos: ESO, CSIRO, C. Malin (christophmalin.com), M. Kornmesser and B. Tafreshi (twanight.org). Scientific consultant: Mariya Lyubenova.

Napsat komentář:

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..