Dva miliony let starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových

Foto: Oregon State University
Foto: Oregon State University

Dva miliony let starý led z Antarktidy nedávno odvrtaný týmem výzkumníků poskytuje jasnější pohled na spojení mezi skleníkovými plyny a klimatem v dávných dobách a snad pomůže vědcům porozumět rovněž budoucím klimatickým změnám. V článku publikovaném 30. října 2019 v časopise Nature skupina vědců zkoumala vzduch polapený v podobě bublin v ledu starém 2 miliony let ke změření obsahu skleníkových plynů – oxidu uhličitého a metanu.

Vedoucími skupiny byli John Higgins a Yuzhen Yan z Princeton University, jakož i Andrei Kurbatov z University of Maine. Výzkumný tým dále tvořili Ed Brook z Oregon State University a Jeff Severinghaus z University of California, San Diego.

Je to vůbec poprvé, kdy vědci byli schopni studovat vzorek ledu takového stáří. Doposud nejstarší vzorek ledu poskytl data zpět v čase do doby před 800 000 lety. Předešlé studie zkoumající led ukázaly, že hodnoty atmosférického oxidu uhličitého ukazují na přímé spojení Antarktidy a globální teploty v průběhu uplynulých 800 000 let. Předtím nebyla souvislost mezi klimatem a úrovní oxidu uhličitého tak dobře navázána.

TIP:   Co na obloze oko nevidí? Třeba "supervítr" v galaxii NGC 4666

V průběhu uplynulého milionu let byly cykly ledových dob následovány teplými periodami zhruba jednou za 100 000 let. Avšak v období před 1,2 až 2,8 mil. lety byly tyto cykly kratší, teplá a studená období se střídala v periodě 40 000 let a doby ledové nebyly tak extrémní.

Tým vědců, jehož členem byl i Ed Brook, chtěl zjistit, jak obsah oxidu uhličitého kolísal v průběhu starší časové periody, která až doposud byla známa pouze nepřímo na základě určení chemického složení sedimentů usazených na dně oceánu a v povrchových nalezištích.

Zjistili, že nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého se vyskytovaly v teplých periodách z poslední doby. Nejnižší úrovně však nedosahovaly velmi nízkých koncentrací zjištěných v období ledových dob v posledních 800 000 rocích. „Jedním z nejdůležitějších závěrů této studie je, že oxid uhličitý je svázán s teplotou i v dřívější časové periodě,“ říká Ed Brook.

K tomuto závěru vědci dospěli na základě studie chemického složení ledu, které poskytlo údaje o teplotních změnách v Antarktidě ve stejném období, jak to vyplynulo na základě zjištěného kolísání obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. „To je důležitý základ pro pochopení klimatických studií a kalibrace modelů, které předpokládají budoucí změny,“ dodává Ed Brook.

Ledové jádro dva miliony let starého ledu pochází z oblasti pojmenované Allan Hills, která je vzdálená asi 210 km od americké výzkumné stanice v Antarktidě známé jako McMurdo Station. Na povrchu této oblasti byly objeveny pradávné meteority, což vedlo vědce k domněnce, že tady může být v ledové pokrývce i starý led.

Jádro ledu ve stáří dvou milionů let bylo odvrtáno z hloubky 200 metrů v letech 2015 až 2016. Odvrtání a vytažení jednoho jádra zabralo jeden až dva týdny. V této oblasti bylo získáno několik obdobných jader starého ledu.

Vědecký tým je nyní znovu na cestě do Allan Hills a v následujících dnech a měsících bude pokračovat ve své práci. Jejich cílem je shromáždit větší množství vzorků ledu o stáří dva milióny roků a případně pátrat po ještě starších vzorcích ledu.

Dosud nevíme, jaký je věkový limit ledu v této oblasti,“ říká Ed Brook. „V některých místech by snad mohl být ještě mnohem starší. To je důvod, proč jsme se vrátili zpět. Snažíme se dostat za hranici dvou miliónů roků, což by bylo docela ohromující.“

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, scitechdaily.com, autor: František Martínek. Doporučený odkaz: “Two-million-year-old snapshots of atmospheric gases from Antarctic ice” by Yuzhen Yan, Michael L. Bender, Edward J. Brook, Heather M. Clifford, Preston C. Kemeny, Andrei V. Kurbatov, Sean Mackay, Paul A. Mayewski, Jessica Ng, Jeffrey P. Severinghaus and John A. Higgins, 30 October 2019, Nature. DOI: 10.1038/s41586-019-1692-3

One thought on “Dva miliony let starý led z Antarktidy odhalil střídání dob ledových”

  1. Porad mi chybi to podstatne. Rostla teplota protoze CO2, nebo obsah CO2 v atmosfere rostl az po otepleni.

Comments are closed.