Co nabídne lednová obloha?


Mapa zobrazuje oblohu 15. ledna 2020 ve 22:00 SEČ. Zdroj: heavens-above.com

Tak třeba Kvadrantidy, polostínové zatmění Měsíce, blízké setkání Měsíce, planety Mars a hvězdy Antares, zajímavé konjunkce, pohled na krásná souhvězdí zimní oblohy, prostě je na co koukat… 😉👌

TIP:   Složení podpovrchového oceánu na Enceladu naznačuje obyvatelné prostředí

Začněme planetami naší Sluneční soustavy. Z praktického hlediska jsou planety Merkur, Jupiter a Saturn tento měsíc nepozorovatelné, ale lačné oko astronomovo jistě nepohrdne třeba Venuší, kterou nalezne večer vysoko nad jihozápadním obzorem, dále můžeme nabídnout Mars, který jistě nepřehlédnete ráno nad jihovýchodním obzorem. Zkušenější astronom jistě bez problému najde Uran, který momentálně dlí v souhvězdí Berana a lze jej pozorovat v první polovině noci. Neptun nalezneme večer na jihozápadě v souhvězdí Vodnáře.

A nyní podrobněji k dvěma hlavním astronomickým událostem ledna. Začněme “padajícími hvězdami”. Kvadrantidy patří k trojici nejsilnějších rojů roku (maximální frekvence rok od roku kolísají mezi 60 a 200 meteory za hodinu). Maximum tohoto roje s radiantem v souhvězdí Pastýře nastává 4. ledna v 9:00 ráno, ovšem nejvhodnější dobou k pozorování bude samozřejmě noc ze 3. na 4. ledna. Měsíc sice bude krátce po první čtvrti, ale ve druhé polovině noci už nebude promrzlé pozorovatele úkazu “obtěžovat”. Odměnou by nám mohlo být až 110 meteorů za hodinu.

Zajímavostí Kvadrantid je ta skutečnost, že astronomové začali pochybovat o mateřském tělese tohoto roje. Dosud se mělo za to, že jím je pravděpodobně kometa 96P/Machholz 1, ale nyní se astronomové začínají přiklánět k myšlence, že mateřským tělesem roje by mohla být planetka 2003 EH1. Další zajímavostí je, že planeta Jupiter usilovně odsouvá tento roj pryč od dráhy Země, takže je teoreticky možné, že za takových 1 000 let už vůbec Kvadrantidy nemusí existovat.

Dalším úkazem měsíce ledna, který vás velmi zajímá, drazí čtenáři, je polostínové zatmění Měsíce, které můžeme pozorovat 10. ledna večer. Polostínové zatmění nebývá obvykle očima pozorovatelné, tentokrát ale Měsíc projde sice pořád jen polostínem Země, ale velmi blízko jejího plného stínu, a to znamená, že se jižní část Měsíce (ta, která není tolik pokrytá “měsíčními moři”) mírně zatmaví. Maximum jevu nastává ve 20:10 SEČ.

Komety okolo novu 24. ledna

Lednové obloze bude dominovat kometa C/2017 T2 (PANSTARRS) s jasností okolo 9,5 mag. Nalezneme ji na hranici Persea a Kasiopeji, po obloze se bude pohybovat dosti pomalu. Druhou nejjasnější kometou by měla být s jasností kolem 12,5 mag kometa C/2018 N2 (ASASSN), která se bude pomalu pohybovat Andromedou. Kometa29P/Schwassmann-Wachmann se nachází v Rybách. Kometu 155P/Shoemaker nalezneme jako jedinou na ranní obloze v souhvězdí Lva a její jasnost se bude pohybovat kolem 13,5 mag.

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2020, astro.cz, hvezdarnacb.cz, cs.wikipedia.org, asu.cas.cz