Jak vznikají tmavé duny na Marsu?


Foto: NASA, JPL-Caltech, MSSS

Vozítko Curiosity se touto otázkou zabývalo již před lety, když bylo řídícím střediskem nasměrováno k průzkumu tmavé duny Namib v Bagnoldově poli dun v kráteru Gale, kde pátralo po stopách mikrobiálního života. Pomohlo nám zjistit, jak moc se vliv větru na písek liší od Země.

TIP:   ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Duna Namib byla vůbec první aktivní písečnou dunou, která byla zkoumána mimo planetu Zemi. Větrem utvářené hřebeny na pozemských dunách se podobají těm na Marsu, ovšem s jednou zásadní výjimkou.

Tou výjimkou jsou větší vrcholy, které jsou vidět na tmavé duně Namib, vzdálené od sebe v průměru 3 metry, takové jsou totiž na Zemi vidět jen po vodou. Zdá se, že na Marsu vznikají kvůli tomu, jak řídký marťanský vítr unáší částice tmavého písku. Nutno také zmínit, že duny jsou tvořeny pískem vulkanického původu, přesněji čedičovým pískem, a proto jsou marťanské duny tak tmavé.

Další zajímavostí je pomalé, leč setrvalé přesouvání dun. Pokud však hovoříme o “pohybu dun” je nutné si uvědomit, že takový posun probíhá takříkajíc zrnko po zrnku. Příkladně posun duny jen o metr trvá přibližně sto let.

Samotný vznik marťanských dun je také velmi pomalý, vznikají řádově tisíce let, což je způsobeno již zmíněným velmi řídkým větrem, který na Marsu nedokáže přesouvat obrovské masy písku, jak to vídáme u nás na Zemi.

Titulní snímek byl pořízen v prosinci roku 2015. V dálce se zvedají světle oranžové svahy normální, prašné marťanské krajiny, zatímco zcela vpravo je krajina posetá kameny.

Zdroj: astro.cz, NASA, Wikipedia


Napsat komentář:

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..